ladislav_fuks-spalovac_mrtvol

JAZYK, KOMPOZICE DÍLA:

–

hororová novela z roku 1967

–

15 číslovaných kapitol

–

er forma

–

grotesknost, morbidnost

–

chronologické vyprávění

–

německé výrazy, někdy celé věty – zejména řeč Williho

–

častá přímá řeč

–

pan Kopfrkingl – spisovná řeč

–

prvky magického realismu

–

řazeno do poválečné prózy

–

protifašistická literatura

–

fantazijní obrazy

–

poklidný děj knihy se postupně zrychluje až přechází na posledních dvaceti
stranách ve vyvrcholení

–

smrti členů rodiny jsou velmi rychlé a nečekané, autor ji předkládá velmi stroze

–

jednotlivé kapitoly i scény (návštěva panoptika, zápas v boxu, vycházka na
rozhlednu) jsou propojeny stále se vracejícími motivy – motiv růžolící dívky v
černých šatech, šílené ženy s pérem na klobouku a tlustého pána, který jí vše
vysvětluje

– stále se opakují i některé slovní obraty a přívlastky - motiv snubního prstenu,

novinové titulky, nacistické ideologie, motiv hudby (nápadná shodnost příjmení
hudebních skladatelů s postavami – Strauss, Dvořák, Janáček)

– pro děj se stala důležitou smrt dalajlámy Tubtäna Gjamccha v roce 1933 (v

závěru příběhu si pro Kopfrkingla příjdou jako pro nástupce dalajlámy)

– 2 možné výklady konce – Kopfrkingl je odveden zřízenci psychiatrické léčebny

- odjíždí zdokonalovat plynové komory do

koncentračních táborů

LITERÁRNĚ – HISTORICKÝ KONTEXT

–

napsáno v r.1967

–

řazeno do české poválečné literatury

–

mezníkem je XX. sjezd KSSS (kritika kultu osobnosti), začíná postupné
uvolňování v politickém i kulturním životě, do literatury se vrací umlčení autoři
(s výjimkou většiny katolických), začíná být ve větším měřítku vydávána i
zahraniční literatura. Uvolňování vrcholí v letech 1967-68 (tzv. pražské jaro),
končí v roce 1969- 70 (srpen 1968 okupace, od ledna 1969 proces tzv.
normalizace, jsou ale ještě vydávány knihy, které už byly připraveny do tisku)

–

okupační próza - téma okupace a fašismu – Jan Otčenášek (Romeo, Julie a
tma), Ota Pavel (Smrt krásných srnců), Norbert Frýd (Krabice živých), Jiří Weil
(Život s hvězdou)

–

psychologická próza - nesleduje jen analýzu duševního stavu, ale úzce ji
spojuje se společenským vývojem (Otčenášek)

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

–

Karel Kopfrkingl (Roman) – nekuřák a abstinent, označuje se za romantika a
milovníka vážné hudby, oslovuje své blízké vznešenými slovy, vyznavač
budhismu, snadno ovlivnitelný, akurátní, chladný, zabije svou ženu a syna

–

Marie (Lakmé) – židovka, naivní, tichá, nekonfliktní, spořádaná manželka

–

Mili – tichý, introvertní, naivní, nenápadný, zmínka o jeho útěcích z domova,
obraz samotného Fukse

–

Zina – poslušná mladá dívka, zamilovaná

VÝZNAM, SYMBOLIKA:

–

kniha upozorňuje na fašismus, na lidi bez svého pevného názoru