Legátová Jozova Hanule

• pravděpodobný adresát

Milostný příběh se bude líbit více čtenářkám.

• zařazení knihy do kontextu celého autorova díla

Novela byla vydána krátce po povídkovém souboru Želary, časově na něj navazuje. Kniha původně vznikala jako filmový scénář, vydána byla roku 2002.

• porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

Film Želary, natočený podle novely Jozova Hanule, vznikl v roce 2003. Scénář Petr Jarchovský, režie Ondřej Trojan. Hlavní role Anna Geislerová. Film byl nominován na Oscara za cizojazyčný film.

Existuje také divadelní adaptace, která využívá motivy z knihy povídek Želary. Představení s názvem Želary hrálo divadlo Rokoko, premiéra r. 2012.

Jedné zamračené noci mi napadlo Jozovu krásu nahmatat. Usínali jsme každý zabalený ve své přikrývce, ale dotýkali jsme se volně rozhozenýma rukama.

„Zavři oči, Jozo,“ vyzvala jsem ho.

Udělal to, aniž se zeptal proč.

Přisunula jsem se k němu a prsty jsem pátrala v jeho obličeji, po centimetrech jsem se šinula po bradě, tvářích, nosu, čele, rtech. Když jsem tak putovala podruhé, byla jsem si svým výzkumem jista.

„Jsi krásný, Jozo.“

Vyděsil se.

„Já?“

„Ano.“ Vzala jsem jeho ruku a přitáhla jsem si ji na tvář. „Teď ty.“

Neřekl, že jsem blázen, jako by to udělala většina mužských.

Drsnými prsty se snažil hladit mě jako já jeho. Jenže já jsem ho nehladila.

Pokládal vše za nesrozumitelný žert.

Co svět světem stojí, plazí se člověk před krásou a není hlouposti, které by pro ni nebyl schopen.

Dobrala jsem se krásy svého muže.

● atmosféra úryvku

Zamilovaná, něžná – Hanule a Joza se hladí, mají radost ze společných chvil a blízkosti druhého.

● počet postav

2 – manželé Hana a Josef Jandovi

● charakteristika vystupujících postav (přímá, nepřímá)

Eliška – mladá, lékařka, činná v odboji, nucena „zmizet“ a přijmout jméno Hana Nováková, měla těžké dětství, ochotná pomáhat, odvážná, přijímá svůj osud

Josef Janda = Joza – prostý venkovský kovář, pracovitý, chápavý, citlivý, odvážný

● charakteristika dalších postav

Lucka Vojničková – stará želarská léčitelka, drsná, lidmi vážená, ale také nenáviděná, přímá, rázná, často a hodně pila slivovici

Žeňa – vdova, má dceru Jiřinku, ochotná pomoci, málokoho si pustí k tělu

Jurigová = Juliška – má osm dětí, upovídaná, stále veselá

● vztahy mezi postavami

Eliška + Richard – milenci

Eliška + Joza – lékařka a její pacient, později manželé

Eliška (Hana) + Žeňa – přítelkyně

Eliška (Hana) + Lucka – pomocnice a léčitelka

● zařazení úryvku do kontextu celého díla

Úryvek je ze druhé poloviny novely, kdy už si Hanule uvědomuje, že Jozu miluje.

● použité jazykové prostředky

- v celé knize převažuje spisovný jazyk, objevují se slova nářeční, archaická, hovorová, na konci rusismy