Legátová Jozova Hanule

Eliška a Joza jedou vlakem do Šádovy Huti. Eliška je vybavena novým životopisem, který se musela naučit. Cestou příliš nemluví, vzpomíná na tetu a strýce a také na babičku, která ji učila, že člověk vydrží leccos. Eliška se Jozy ptala, jestli by se s ní oženil, a on přisvědčil, dobře znal celý plán. Joza Elišce vysvětlil, že si ji nemůže hned nastěhovat k sobě, musí nejprve připravit dům. Eliška-Hana tedy zatím bydlela v hospodě u Irči, kde také začala pracovat. Od lidí se doslechla různé zkazky o Jozovi a pochopila, že jsou místní lidé naprosto odlišní od městských.

Joza a Hana se postupně sbližovali. Joza přijížděl každé pondělí a bral Hanu na procházky po okolí. S nadšením líčil, jak postupuje oprava domu. Bylo před svatbou a Hana se přestěhovala k Jozovi do Želar. Brzy se seznámila se sousedy – Luckou, Žeňou a Jurigovými.

Žeňa Haně připravila svatební šaty a stala se její přítelkyní, i když byla zvláštní. O svatební noci se Hana rozhodla, že dá Jozovi najevo, že můžou být manželé se vším všudy. Svlékla se, ale Joza ji jen objímal. Tak tomu bylo i další noci a jí se líbilo, že má ochránce, který není surový. Sledovala, jak Joza i Žeňa pracují, a bylo jí stydno, že sama nic neumí. Brzy se od Ženi naučila plno nových věcí, vařit, plést, vázat košťata apod. Práce rukama ji začala bavit, ale také ráda četla knihy z Jozovy knihovny. Navzdory tomu, co říkali lidé, Hana poznala Jozovu povahu. Nikdy se na ni nezlobil, ani když rozbila petrolejku, drahou a potřebnou věc. Zachránil ji, když se ztratila a potloukla v lese. Po operaci žlučníku se o ni staral, dokud se neuzdravila. Hanuli začalo docházet, že Richard byl sice elegantní, ale bezcitný, zatímco Joza je na pohled neotesaný, ale má neskutečně dobré srdce. Zamilovala si ho.

Když byl Joza raněn, rozřízli mu ruku při bitce, Hanule mu ránu zašila. Místní léčitelka Lucka pochopila, že může Hanuli využít při obchůzkách po nemocných. Lucka Hanuli vypráví o Jozově dětství, jak tvrdě pracoval a peníze odevzdával rodičům, kteří je propili.

Do Želar přišli ruští vojáci, z čehož měli místní radost, mysleli, že budou osvobozeni od Němců. Jenže Rusové znásilňovali místní ženy, rabovali a pili, později se i střílelo. Lucka a Hanule se staraly o raněné. Jedním z postřelených byl i Joza, zemřel své Hanuli v náručí.

Po válce se Hana vrátila do města. Léčila se na psychiatrii, přišla totiž o všechny přátele i o způsob života, který si zamilovala. Shledala se s Richardem, který se v Americe oženil a poté rozvedl. Nabídl jí sňatek, ale ona odmítla, protože věděla, že by jí nikdy neodpustil, že stále miluje prostého Jozu.

• určení smyslu díla

Život zdánlivě prostých lidí na vesnici nemusí být špatný. Prostředí, v němž žijeme, nás silně ovlivňuje.