Zpíváno z dálky_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

František Hrubín

Zpíváno z dálky

Výňatek

Umělecký text

Poznání

Když zachvíváš se strunou jedinou,

na níž jsem zvukem čím dál tišším,

když nejsi mi jen vidinou,

když dotýkám se též a slyším,

marně noc, skála, pramen poezie

chce uvolnit ze svého sevření

tomu, kdo stéblem úzkosti z něj pije,

a pro nás, kteří jsme mu zapřeni.

Když pozdě k ránu, ještě s ostychem,

tisknou se ke zdím údy světel,

když náš noční hlas nad tichem

zajíklý nedoletěl,

zticha noc, skálu rozmělňují světla,

jen naše černá srdce zůstanou

a do nich z dálky, jež náš pohled hnětla,

sáhne si lítost pro tmu žádanou.

Neumělecký text

František Hrubín: Zpíváno z dálky. Debutant, nevšední talent, něco velmi ryzího, nepokaženého posud řemeslnou básnickou rétorikou ať té neb oné ražby. Zase poezie abstraktní a velmi blízká poezii pure. Tichý extatik, který vidí, co uniká jiným: barvy a tóny ultrafialové; mámivý melodik, tím mámivější, že melancholický zpěv jeho krve láme do zajíknutí touha duchovosti a lítost nevykoupení. Vztahy na samém pomezí nevyslovitelna, subtilní nápovědi života a předtuchy smrti jsou vlastní doménou Františka Hrubína. Jeho vidění připomíná vidění Zrzavého v jeho přesunování perspektiv…To je posud nejvlastnější tón Hrubínův, jeho přínos: ta směs duchové abstraktnosti a teplé důvěrnosti, dozírovaná právě v tomto a nejiném poměru.

(F. X. Šalda)

obecná struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla);

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla;

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého;

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika.