Arbes - Newtonův mozek

Arbes - Newtonův mozek

O autorovi

Jakub Arbes se narodil roku 1840 na Smíchově do rodiny obuvníka. Navštěvoval reálku, kde působil jako suplent J. Neruda, který podpořil Arbesův literární zájem a stal se i jeho literárním učitelem. Roku 1859 nastoupil Arbes na polytechniku. V tu dobu byl již ale rozhodnut věnovat se literatuře a žurnalistice. Od roku 1867 byl redaktorem Hlasu. O rok později se stal odpovědným redaktorem Národních listů. Ručil za to, co v novinách vyšlo, stál proto poměrně často před soudem. V roce 1877 ztratil místo redaktora kvůli svým aktivitám ve Spolku českýchžurnalistů. Kvůli svým názorům a neskrývaným sympatiím k dělnickému hnutí už stálé zaměstnání nesehnal, živil se jako literát na volné noze. Založil vlastní časopis satirického Šotka v letech 1880­1883. Byl hlavou hospodské společnosti umělců Mahábhárata. Aktivně se účastnil činnosti uměleckých spolků. Ve stáří oslepl. Zemřel 8. dubna 1914. Ve svých prózách prolnul fantastično s realitou a vytvořil žánr, v němž sloučil rysy románu (obsáhlé popisy, líčení prostředí, prolínání epizod) s novelou (rychlý dějový spád, malý počet postav, vyhrocená pointa). Jan Neruda pro něj našel jméno romaneto. Je založeno na postupném odkrývání až nadpřirozené záhady, která je nakonec racionálně objasněna pomocí současné vědy. Svá romaneta Arbes psal převážně v době svého věznění a tiskl je časopisecky. Po ztrátě zaměstnání se existenční tíže promítla i do jeho psaní – po vzoru evropského realismu (Balzak, Zola), chtěl napsat cyklus sociálních románů, poukazujících na problémy současného světa.

Zařazení

Na začátku padesátých let 19. století nastává pro českou literaturu příležitost, jak znovu zaujmout významné postavení v kulturním životě. Tato příležitost souvisí s koncem bachovského absolutismu, říjnový diplom z roku 1860 vedla k novému uspořádání státu a Únorová ústava z roku 1861 umožňuje znovuobnovení kulturního i politického života. Došlo k založení mnoha kulturních a společenských spolků, např. spolek Sokol, Hlahol, Umělecká beseda, otevření Prozatímního divadla, apod. V oblasti literatury se na počátku šedesátých let a také v sedmdesátých letech 19. století objevilo několik literárních skupin. Jako první to byli májovci, dále ruchovci a lumírovci. V sedmdesátých letech se literatura diferencuje na dva směry – národní kolem almanachu Ruch a kosmopolitní kolem časopisu Lumír. Jakub Arbes se právě řadí do literární skupiny českých básníků a prozaiků Májovci, která navazovala na odkaz Karla Hynka Máchy, Karla Havlíčka Borovského a Karla Jaromíra Erbena.. Prvním projevem mladé generace, která chtěla veřejně projevit svou vůli po svobodném životě, bylo roku 1855 vydání almanachu Lada Niola skupinou kolem Josefa Václava Friče. Významnějším a hlavně výraznějším počinem bylo vydání almanachu Máj roku 1858. Jeho redaktorem byl Josef Barák a organizátorem Vítězslav Hálek. Družinu májovců tvoří Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Adolf Heyduk, Václav Šolc, Rudolf Mayer, Karolina Světlá, Jakub Arbes, Gustav Pfleger Moravský