literatura - pojmy + teorie

hyperbola - v literatuře a rétorice se jako hyperbola, nadsázka či zveličení označuje záměrné
přehánění skutečnosti s cílem zdůraznit subjektivní závažnost.

metafora - znamená „přenesení“. Jedná se o jazykovou a rétorickou literární konstrukci, která
spočívá v přenesení významu na základě vnější podobnosti.

ústní lidová slovesnost je souhrnný název pro tradiční druhy lidového slovesného umění; není
zapisována ⇒ předává se ústně.Slovesná umělecká díla vznikala i před vznikem písma, to znamená
ještě dříve než literatura psaná. Lidová slovesnost v nelehkých dobách držela kulturní svébytnost
národa, uchovávala národní jazyk i demokratický charakter slovesné tvorby.

pololidová tvorba - je to přechod mezi oficiální literaturou a lidovou slovestností vyznačuje se
znalostí lidového prostředí vypraví většinou o osudech obyčejných lidí.

Literatura (písemnictví) – texty (písemné záznamy) společensky významné:

 odborná literatura

 umělecká literatura

 jednací písemnictví

Funkce literatury

1. Poznávací funkce: člověk prostřednictvím literatury poznává /autor velmi věrně reprodukuje
jednotlivé jevy ve společnosti nebo se zabývá jen některými vlastnostmi, které zvýrazňuje/.

2. Vyjadřovací funkce: člověk si čtením obohacuje slovní zásobu, učí se lépe vyjadřovat.

3. Estetická funkce: vyvolává estetický zážitek (nějaký pocit).

4. Formativní funkce: literatura pomáhá vytvářet hodnotový systém člověka (utváří osobnost).

Struktura literárního díla

Každé literární dílo má:

- obsah - skutečnosti, myšlenky, představy, o nichž dílo vypovídá,
- formu - jakým způsobem je zpracováno.

- Strukturu literárního díla tvoří všechny umělecké prostředky, které se na něm podílejí.

Základní z nich jsou:

téma - námět díla,

kompozice - způsob řazení a spojení témat, jevy jsou uspořádány v čase a prostoru (chronologická -
popisuje jevy tak, jak za sebou následovaly,

retrospektivní - jevy jsou zobrazovány zpětným pohledem,

- v současné tvorbě je velmi běžná kompozice, v níž se přítomnost s minulostí prolínají),

- jazyk - základem je národní spisovný jazyk, autoři využívají rovněž odborné termíny, archaismy,
knižní slova, poetismy /tj. básnické výrazy/,neologismy /tj. nově vytvořená slova/.

- Mohou však využívat i prostředky nespisovné.
- Umělci tvoří velmi často tzv. obrazná pojmenování /tropy/ - neočekávaná spojení slov, přenášejí
význam apod. (metafora, personifikace…) a figury - zvláštní uspořádání hlásek a slov v textu (gradace,
anafora, inverze ..).

Literární žánry

Lyrické žánry

Píseň - znakem písně je prostota vyjádření, přesný hudební rytmus a rým, pravidelné sloky, využití
refrénu. Písně dělíme podle původu na lidové a umělé a podle zaměření na duchovní a světské.