literatura - pojmy + teorie

Óda - báseň většího rozsahu, oslavuje např. boha, nějakého hrdinu, morální vlastnosti …

Hymnus (chvalozpěv) - patetická píseň na počest hrdinů a jejich činů, oslavuje národ, vlast ...

Žalm - původně hymnický zpěv, je druhem modlitby (člověk oslovuje Boha a kaje se ze svých hříchů).

Pásmo (polytematická báseň) - využívá mnohovýznamovosti a volného přiřazování veršů, každý verš
přináší drobné samostatné téma, avšak autor volí takové prostředky, které pomáhají navozovat dojem
jednoho obrazu a zážitku (volný sled pocitů, myšlenek, představ).

Sonet - má pevnou formu: 14 veršů rozdělených do 4 strof (dvou čtyřveršových a dvou tříveršových),
pravidelný rým.

Villonská (francouzská) balada – má pevnou formu: skládá se ze čtyř strof (první tři mají 7 – 12 veršů,
poslední má polovinu veršů předchozích strof: 4 – 6), každá strofa končí refrénem, omezený počet
rýmů (2 – 3).

Epigram - krátká, často satirická báseň ukončená pointou (nečekaný - překvapivý závěr).

Epické žánry

Prozaické:

Povídka - kratší příběh s jednoduchým dějem a jednou hlavní postavou.

Novela - rozsahem mezi povídkou a románem, zajímavý a napínavý příběh, který má rychlý spád s
nečekaným závěrem – pointou.

Román - zachycuje různá společenská prostředí a osudy mnoha postav v dlouhém úseku jejich života.
Hlavní dějová linie se dále větví a rozvíjí se vedlejší motivy. Romány rozdělujeme: detektivní,
psychologické, válečné, historické…

Romaneto - na počátku stojí zdánlivě nevysvětlitelná záhada, která je postupně logicky nebo vědecky
odhalena, v závěru pointa, realita se často mísí s fikcí.

Novinářská próza (cestopis, reportáž, sloupek, fejeton…)

Veršované i prozaické:

Báje (mýty) - příběhy, v nichž lidé ztvárnili své představy o vzniku světa, přírodních jevech, životě
bohů, posmrtném životě …

Pohádka - smyšlený děj bez konkrétního času a prostoru s motivy zázračných činů a nadpřirozených
bytostí. Jejich děj se odehrává v neobyčejném světě, končí vítězstvím pravdy, dobra a spravedlivosti
nad lží, zlem a bezprávím.

Pověst - čerpá z minulosti národa, pojednává o činech historických hrdinů, váže se k určitým místům,
hradům, městům, domům ..., je v nich spojeno historické jádro a fantazie.

Bajka - krátký alegorický (jinotajný) příběh, v němž zvířata, příp. věci či rostliny jednají jako lidé, v
závěru ponaučení.

Kronika - autor zachycuje historické události v chronologickém sledu.

Legenda - vypráví o životě a skutcích světce, obsahuje zázraky.

Veršované:

Epos - rozsáhlá skladba, chronologické vyjadřování událostí, propojených jednou či několika
postavami; pomalý tok děje, vypravěč stojí mimo děj.

Lyrickoepické žánry

Balada - veršovaná skladba, která má za základ tragický příběh, má rychlý dějový spád, ráz balady je
pochmurný, lyrika se uplatňuje především v líčení prostředí.