Moliére - Lakomec

Hlavní myšlenka díla:

• Kritika vyšších vrstev a chorobné touhy po penězích — peníze jsou vášní, která člověka vylučuje ze života a deformuje mezilidské vztahy, člověk zaslepený touhou po bohatství nebere ohled na své city ani lásku, výsměch lidské chamtivosti.

• Autor chtěl vtipnými replikami taktéž pobavit publikum.

Motiv:

• Lakota lidí, peníze přednější než lidský život, peníze měnící charakter člověka

• Dílo napsáno na motivy antického Komedie o hrnci od Plauta

• Zasnoubení Elišky a Valéra, boj Kleanta a Harpagona o Marianu, ukradená kasička, soud

Téma:

• Kritizuje lakotu, podlézavost a neupřímnost. Lakomý boháč je pro peníze schopný obětovat štěstí rodiny.

• Vedlejším tématem jsou zamotané vztahy mezi hlavními hrdiny.

• Kritizování vyšších vrstev a zkaženosti světa, důraz na materiální hodnoty

Kontext tvorby díla:

• Moliére přes 13 let působil u různých kočovných společností nejen jako řadový herec, ale rovněž jako spisovatel frašek a komedií, a dokonce režisér. Později byl přijat do králových služeb a stal se ředitelem královského divadla v Paříži.

• Kniha je napsána v posledních osmi, devíti letech autorova života, což mělo za následek vyzrání uměleckého tvaru a životního názoru. Právě v posledních deseti letech napsal autor své nejznámější komedie, které si jsou často podobné. Například komedie Tartuffe neboli Podvodník - podobně jako v Lakomci je hlavní postavou muž s podlými vlastnostmi.

• K autorovým komediím dále patří: Misantrop, Don Juan aneb Kamenná hostina, Zdravý nemocný.

Tématika:

• Celkovým tématem knihy je Harpagonovo lakomství a vedlejším tématem jsou zamotané vztahy mezi hlavními hrdiny.

Kompozice:

• Dílo je psáno chronologicky (autor dodržuje časovou posloupnost)

• Odehrává se vjeden čas, na jednom místě a má jeden děj

• Je v něm plno komediálních prvků, kdy dochází k úsměvným nedorozuměním

• Každá postava je dobře detailně charakterizována, nejlépe Harpagon

• Dílo je psáno prózou a má 5 dějství

  • Expozice: Harpagonův majetek

  • Kolize: láska Harpagonova syna Kleanta

  • Krize: Harpagonovo zamítnutí svatby Mariany a Kleanta

  • Katastrofa: ztráta peněz a obvinění Valéra z krádeže

  • Závěr: navrácení peněz, svatba Mariany a Kleanta, Elišky a Valéra

Jazyk:

• Dílo je psáno v er-formě

• Základní stavební jednotka je věta zapisovaná do řádek. V popředí je syntaktické členění promluvy, logická stavba vět, obvyklá intonace a dodržování gramatických pravidel.

• Jazyk je spisovný, místy archaický (amant-milenec, fantas- blouznění), ale typický pro svou dobu, nalezneme i vulgarismy (pobudo vypráskaný) a hovorové výrazy (jen se nedělejte, bodejť).

• Protože je to drama, je zde mnoho dialogů a monologů. Dialogy zní přirozeně a připomínají formu běžné řeči. Autor se tak snaží přiblížit mluvenou řeč dobového měšťanského prostředí.

• Kniha je psána vtipně, ale na druhou stranu i procítěně. Hlavně Harpagonovy promluvy jsou Často ironické. Autor dále využívá různých konverzačních opisů a náznaků, aby tak docílil komičnosti mezi Harpagonem a Valérem.