Moliére - Lakomec

Promluvy

• Ve hře se častěji vyskytují dialogy dvou až tří osob. Nejdelší z monologů hry nalezneme v sedmém výstupu, na konci čtvrtého dějství, kdy Harpagon zjistí krádež své zakopané kasičky.

• Ve hře jsou uvedeny i scénické poznámky ovšem ve velmi malé míře

Prostředí:

• V divadelní hře autor dodržuje Aristotelovu zásadu tří jednot, jež je typická pro klasicismus, proto se děj odehrává na jednom místě vjednom čase — v Paříži v polovině sedmnáctého století (rok 1670).

• Kvůli chybějícĺm scénickým poznámkám se nedozvídáme, kde se přesněji různá jednání odehrávají-můžeme se pouze dovtípit, že nejspíše v Harpagonově sídle.

Postavy:

• Harpagon - bohatý lichvář, kvůli penězům obětuje cokoliv, ztráta peněz by pro něj znamenala ztrátu života, nechtěl si za ně ani nic koupit, byl by schopný žít v bídě, jen aby peníze měl u sebe, zamiluje se do Mariany a chce si ji vzít

• Kleantes — syn Harpagona, nechápe otcovu posedlost a šílenou lásku k penězům. Zamiloval se do Mariany a nehodlá se jí vzdát, i přestože otec jeho lásce nepřeje a chce si Marianu nechat sám pro sebe

• Čipera — Kleantův sluha, který je odhodlaný mu pomoci získat Marianu

• Eliška - Harpagonova dcera, miluje Valéra

• Valér - miluje Elišku a snaží se získat Harpagonovu přízeň, aby si mohl Elišku vzít

• Mariana - velmi krásná, chudá dívka, která se stará o svou nemocnou matku. Zamilovala se do Kleanta

• Anselm — šlechtic, má si vzít Elišku proti její vůli; otec Valéra a Mariany (Jak se na konci hry ukáže)

• Frosina — dohazovačka, umí manipulovat s lidmi

Děj:

Příběh se odehrává v Paříži roku 1670. Pojednává o životě lakomce Harpagona, který žije v domě se svými dvěma dětmi - Kleantem a Eliškou. Všichni o něm ví, že je velice bohatý, ale zároveň lakomý a pomlouvá ostatní. Jeho největší starostí je, aby dětem nemusel dávat k svatbě věno, ale aby jej dostaly ony. Tyto pomluvy jeho dětem ztěžují společenský život. Když se Eliška zasnoubí s Valérem, má oprávněné obavy, že otec jejich svatbě nepožehná. Proto se se svými úmysly nejprve rozhodne svěřit bratrovi. Ten se jí na oplátku svěří se svým trápením. On sám je také zamilovaný do chudé, ale velmi krásné dívky Mariany a chce si ji vzít. Ani jednomu z nich se však do přiznávání svých citů otci nechce, jelikož mají strach z jeho reakce. Nakonec se rozhodnou, že za ním půjdou společně. Ten o svatbě začne hovořit sám. O Marianě mluví pěkně a potěší ho, že mu syn dá za pravdu v tom, že by z ní byla dobrá manželka. Poté vyjde najevo, že Harpagon celou dobu mluví o tom, že on sám si chce Marianu vzít. Na tuto myšlenku ho přivedla dohazovačka Frosina, která pomocí různých úskoků, dvojsmyslných vět a chlácholivých monologů přesvědčí Harpagona, že jej Mariana miluje. Celá situace se stává pro Harpagonovy děti ještě více nešťastnou, když jim jejich otec oznámí, že pro ně také našel vhodné protějšky. Pro Elišku Anselma, velice bohatého staršího pána, a pro Kleanta bohatou vdovu. Když se Frosina dozví, že Mariana miluje Kleanta, rozhodne se mladému páru pomoci. Plánuje s dívkou, jak se lakomce zbavit. Roli v tom hraje také fakt, že jí Harpagon za její předešlé dohazovačské služby nezaplatil. Kleant se rozhodne jednat sám. Podepíše nevýhodný obchod s neznámým lichvářem, ze kterého se nakonec vyklube jeho otec, jehož tím nesmírně rozčílí.
Dojde k hádce mezi Kleantem a Harpagonem, při níž tedy vyjdou najevo Kleantovy city k Marianě, po které touží oba. Zoufalý Kleant odchází do zahrady, kde se střetne se svým sluhou Štikou. Štika během jejich hádky najde pohádkový poklad – truhličku s penězi, kterou Harpagon ukrýval v zahradě a později ji předá Kleantovi. Harpagon ale brzy přijde na to, že mu poklad chybí. Rozzuří se a přivolá komisaře. Rozhodne se vyslechnout celou rodinu i služebnictvo. Jakub obviní ze zlosti správce Valéra, jenž ho v hádce kvůli přípravě večeře uhodil. Harpagon ho tedy vyslechne. Při výslechu však dojde k nedorozumění – Valér si myslí, že ho Harpagon obviňuje nikoliv z krádeže, ale z lásky k Elišce, a tak se ke všemu přizná. Harpagon je vzteky bez sebe. Chce nechat Valéra popravit. Ještě ten samý večer má dojít k slavnostní večeři, na níž Harpagon pozval jak svou nastávající Marianu, tak Anselma, kterého určil za ženicha své dceři. Po příchodu pana Anselma se všechno změní. Valér přiznává, že je synem hraběte Tomase d'Alburci. On jediný přežil, když s celou rodinou ztroskotali na moři. To celé slyší Mariana a Alselm. Děj vyvrcholí přiznáním pana Anselma, který prozradí svůj skutečný původ. Ukáže se, že je ztraceným otcem nejen Valéra, ale i Mariany. Kleant vrátí otci ukradené peníze s podmínkou, že se bude moci oženit s Marianou a Eliška s Valérem. Harpagon s vidinou navrácených peněz souhlasí, a vlastně na tom vydělává: svatební výlohy a náklady za vyšetřování bude platit Anselm. Harpagon je spokojen a zůstává sám se svými penězi.