OSVÍCENSTVÍ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
OSVÍCENSTVÍ
V jaké zemi se především rozšířilo osvícenství?
Ve Francii
3 znaky osvícenství
Navazuje na renesanci
Věří v rozum, rozvíjí racionalismus
Obhajuje lidské právo na svobodu
Deismus
Bůh je prapříčinou světa, ale po stvoření se již světu nevěnuje, přenechal jej působení přírodních zákonů.
Charles Louis Montesquieu – Duch zákonů
Proč jsou v různých zemích zákony tak rozmanité, že to vyvolává dojem chaosu
Ukazoval, že národní zákonodárství podmiňují životní podmínky té či oné kultury
Jean Jacques Rousseau – O společenské smlouvě
Pojednává o vzniku státu, jeho koncepci a jeho legitimitě vůči přirozenému stavu lidstva
Základním předpokladem, ze kterého vychází celá jeho teorie, je svoboda člověka, se kterou již přichází na tento svět, která ale není věčná a lze ji jednoduše ztratit, těžší, ne-li nemožné, je získat ji pak zpět
Encyklopedisté
Projekt Encyklopedie podává ucelený a uspořádaný přehled podstatné části výsledků lidského poznání v tehdejší době. Mezi e. patří nejvýzn. představitelé fr. fil. myšlení té doby: É. B. Condillac, P. H. D. Holbach, Ch. L. Montesquieu, F. M. Voltaire a J. J. Rousseau.
I. Kant – koperníkovský obrat
Převrácení dosavadních důsledků ve východiska
Obrat v transcendentální filosofii Immanuela Kanta - objekty se řídí naším apriorním rozumovým poznáním
Přechod od geocentrismu k heliocentrismu
I. Kant – věc o sobě
Objekt sám je „věcí o sobě“ = „Ding an sich“ ; věc o sobě nemůžeme vnímat ani poznávat (poznat můžeme jenom to, jak se nám věci jeví, svět jevů; podstatu věci, věc o sobě poznat nemůžeme).
I. Kant – věc pro nás
Ve vědomí máme právě tolik, na kolik se ptáme › objekt se nám dá natolik, nakolik jsme schopni ho vidět – objekt se stává „věcí pro nás“.
I. Kant – jaké předzkušenostní formy poznání uznával
Schopnosti subjektu poznávat, možností a hranic této schopnosti.
I. Kant – kategorický imperativ
Základ přirozené morálky
Příkaz k nějakému jednání. Od hypotetického imperativu, který obsahuje nějakou podmínku (pokud chceš x, udělej y), se liší právě svojí bezpodmínečností
Georg Wilhelm Friedrich Hegel – hegelovská triáda
Hegel ztotožňoval struktury bytí a myšlení a vycházel od absolutní ideje jako světového ducha před vznikem přírody a z konečného ducha; tato logika je tezí
Vznik přírody jako sebezcizení absolutní ideje je jejím jinobytím a filozofie přírody představuje antitezi
Absolutní idea v dějinách, zvl. v dějinách filozofie, dospívá k sobě samé a filozofie ducha je pak syntézou
Triadické schéma u Hegela platí i pro jednotlivé momenty vývoje a procesy, třetí stupeň je vždy pravdou prvního a druhého
Georg Wilhelm Friedrich Hegel – filosofie ducha – 3 stupně
Subjektivní duch
Objektivní duch
Absolutní duch