Pavel Zlatí úhoři

• určení smyslu díla

Měli bychom si uchovávat vzpomínky na dětství, s láskou vzpomínat na rodiče i blízké lidi.

• pravděpodobný adresát

Kdokoli, kniha není určena jen rybářům.

• zařazení knihy do kontextu celého autorova díla

Soubor Smrt krásných srnců vyšel r. 1971 krátce před smrtí autora, soubor Jak jsem potkal ryby r. 1974 už po jeho smrti. Povídky psal Pavel v době, kdy už trpěl duševní nemocí.

• tematicky podobné dílo

Richard Sobotka – Rybářské štěstí: soubor krátkých próz o rybách, laskavé, oddychové

• porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

Televizní film Zlatí úhoři natočil r. 1979 Karel Kachyňa. Tatínka hraje Vladimír Menšík. Film je dobře hodnocen (85 %), ale knize zcela neodpovídá. Má souvislý děj, v němž jsou různé střípky z povídek. Postava tatínka se mi jeví vystižená, ale mezi maminkou a tatínkem není tak hezký vztah jako v knize. Pan Prošek mi v knize také připadal přívětivější než herec Hrušínský.

„Tatínku, pojď pryč. Jestli nás chytí, tak nás zabijou.“

Podíval se na mě nepřítomným pohledem a dneska vím, že by mu tenkrát bylo jedno, kdyby ho chytili a na místě ubili. Nemohl odejít a nechat Němcům své kapry.

Už se s kapry nemazlil. Nandával je do pytlů, nosili jsme je domů a maminka je rozdělovala do nádob. Náš barák se plnil odshora dolů vodou. Kypři plavali v kbelících, ve vaně, v kádích, ve starých koňských žlabech v maštali.

K ránu, kdy už měsíc přestával svítit a mráz přituhoval, byli jsme promrzlí na kost, a jak jsme nosili na zádech mokré pytle, maminka z nás škrábala led. Ale rybník byl už prázdný, kapři se přestěhovali ke svýmu majiteli, tatínek vlastně ukradl svý vlastní kapry.

Ráno jsme doprovodili tatínka na autobus do Prahy. Měl v rukou kufříček a poprvé svěšený ramena. Ale v mých očích vyrostl za tu noc o ohromný kus.

● zasazení výňatku do kontextu díla

Úryvek je z povídky Kapři pro wehrmacht, která se odehrává během válečných let. Tatínek musel nastoupit do transportu, ale ještě než ho odvezli, zachránil své kapry před Němci.

● téma a motiv

téma: ryby, láska k rybám, strach

motivy: kapři, pytle, zima, autobus

● časoprostor

čas: noc a brzké zimní ráno za druhé světové války

prostor: tatínkův rybník s kapry, Pavlovic dům

● kompoziční výstavba

Úryvek se skládá z pěti odstavců, z nichž jeden tvoří přímá řeč. Vyprávění je chronologické.

● vypravěč

vyprávění v ich-formě, vypravěčem je Ota Pavel vzpomínající na své dětství = personální vypravěč

● postava

tatínek Leo – nadšený rybář, statečný, židovského původu, miluje maminku a své syny

vypravěč Ota – malý chlapec, poslouchá tatínka a obdivuje ho

maminka Hermína – zvyklá na tatínkovy výmysly, obětavá, nežidovka, bála se, ale chovala se statečně

● vyprávěcí způsoby