Pohádka máje_V001_o

[…]

Všechny osoby Mrštíkovy jsou málo prokreslené, málo určité, málo individualisované; příliš povšechné, rozkolísané a rozplývavé. Jeho Jiří Jordán, jeho Ríša, jeho Francek, jeho Helenka… to všecko jsou spíše přestavitelé a představitelky určitého věku lidského, určitého stavu, povolání, situace životní, než individua jasně a rozhodně viděná a vztyčená ve své odlišnosti a jedinečnosti. Proto osudy jejich nevyplývají také s nutkavou vnitřní logikou z jejich karakteru; naopak: jsou hodně vnějškové, bez té vnitřní jedinečné teplé důvěrnosti a jednolitosti, která jest právem pokládána za vlastní cíl tvorby básnické. Osud Jordánův bylo by možno např. úplně klidně zaměnit za osud Ríšův, aniž bylo by nutno hnouti v karakterech jejich jen tečkou nebo čárkou.

A z této povšechnosti plyne i jakási schematičnost prací Mrštíkových, která blíží se někdy až programovosti. Nemá k ní daleko ani Pohádka máje, ani Santa Lucia. Pohádka máje jest obraz mládí tak povšechný a schematický, že hubené psychologické drama jest zde sníženo jen na jakou takou záminku k popisům krajinářským a k malbě ústředí pražského a venkovského;

(F. X. Šalda, Duše a dílo)

obecná struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla);

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla;

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého;

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika.