Předkonec_V001_o
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Společná část maturitní zkoušky
Český jazyk a literatura – Vyšší úroveň obtížnosti
Pracovní list
Viola Fischerová
Předkonec
Výňatek
Umělecký text
Ta třetí umírá
s otevřenýma nohama
Sama
Muž nechtěl děti
ty dvě jí vyškrabal
jehlicemi
Podruhé ji zachránil penicilin
doktor co k ní denně chodil
a neoznámil to
Říká
že byla v životě
čtyři dny
opravdu šťastná
Na horách zjara
louka z půlky sníh
z půlky sněženky
I on byl jiný
po mrtvici
Ty čtyři dny
byla s ním
Neumělecký text
Ve Fischerové nejnovějších verších, které shrnula do básnické sbírky Předkonec, je ambivalentní vztah lásky a smrti oslaben tušením smrti, oním „předkoncem“, kdy se člověk ocitá u „brány s úzkými dveřmi“ a na rty se dere modlitba, „Vrať mi ho Pane/nebo vezmi/dovnitř/Když si neumí/sám otevřít“. V této prosbě nalézáme vlastně definici „předkonce“: milosrdná smrt nebo návrat zpět do života – to je prostor onoho „předkonce“, do něhož vstupuje básnířka svou poezií, inspirována bratrovým bolestným umíráním a jeho smrtí. Imaginativně úžasná baudelairovská duha klenoucí se mezi zmarem těla a nesmrtelností lásky, tak často přítomná ve Fischerové verších, je tentokráte překryta drastickou podobou cesty k životnímu konci. Fenomén odcházení má drásavou podobu, zvýrazňovanou ještě častými epizujícími vsuvkami, v níž se mísí stud těla za nemohoucnost s něhou vzpomínek na čas, kdy byl šťastný život na dosah a smrt v nedohlednu. Člověk, tato zraněná nesmrtelnost, má „duši na jazyku – / a nikde naděje“ – taková je eschatologie „předkonce“, když vírou otřásá tíha pohledu na bídu lidského těla.
Poezie Violy Fischerové, dnes nesporně jeden z vrcholných zjevů současné české básnické tvorby, je výrazem autorčina intimissima, a přesto je prosta jakéhokoliv ženského sentimentu a okázalé sebeprezentace. Fischerové volný verš, oproštěný do nejúspornější podoby a mající vytříbený smysl pro zvukovou stránku, propůjčuje její tragické elegičnosti znak životní autentičnosti, jíž promlouvá každá skutečná poezie.
(J. Med v doslovu ke knize Předkonec)
struktura ústní zkoušky
1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla)
2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla
3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého
4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika
