R.U.R

Čapek psal také pro děti – Dášeňka čili Život štěněte, Devatero pohádek; politická díla (Hovory s T. G. Masarykem). Velmi populární byly také jeho novinově vydávané fejetony.

Historický kontext, umělecký směr:

Pragmatismus – filozofický směr, vzniká v USA, univerzální pravda neexistuje, je tolik pravd, z kolika zorných úhlů se na ni díváme.

Čapek byl taky velmi ovlivněn blížící se druhou světovou válkou, před kterou varoval.

Literární kontext:

Karel Čapek se řadil k demokratickému proudu meziválečné české literatury. Dalšími podobně smýšlejícími autory byli např:

• Josef Čapek – baladický příběh Stíny kapradin, pro děti – Povídání o pejskovi a kočičce

• Karel Poláček – také pracoval v Lidových novinách, humoristické romány – Muži v ofsajdu, Bylo nás pět

• Eduard Bass – chvíli šéfredaktorem Lidových novin, humoristický román Klapzubova jedenáctka, Cirkus Humberto

Další směry té doby:

• Psychologická próza

  • snaha o vykreslení duševního života postav (prožitky, pocity) – vliv Freudovy psychoanalýzy (podvědomí, pudové stránky člověka, patologické jevy)

  • Jaroslav Havlíček – jeho postavy často ztroskotají: podléhají svým zhoubným vlastnostem, kterým nedokážou čelit

    • Petrolejové lampy

  • Jarmila Glazarová – Vlčí jáma – román o milostném trojúhelníku, Advent

• Imaginativní (avantgardní) próza

  • Vladislav Vančura – Rozmarné léto

Světová meziválečná literatura:

• USA

  • Ztracená generace – Ernest Hemingway, Fitzgerald (Velký Gatsby)

  • Theodore Dreiser – naturalismus, sociální realismus (Americká tragédie), John Steinbeck (O myších a lidech)

• Německo

  • Bratři Mannové

  • Erich Marie Remarque – Na západní frontě klid, Tři kamarádi

• Anglie

  • Thomas Stearns Eliot – básník, píše především poémy, např. Pustina

  • George Bernard Shaw (drama – Pygmalion), Virginia Wolfová (Paní Dallowayová, K majáku), James Joyce (Dubliňané, analytický román Odysseus)

• Francie

  • Marcel Proust (Hledání ztraceného času – rozbití tradiční románové výstavby), Antoine de Saint-Exupéry (Malý Princ – filozofická pohádka)

  • Romain Rolland – Petr a Lucie – protiválečná novela

• Rusko

  • Michail Bulgakov (Mistr a Markétka)

Děj:

Předehra

Do továrny na výrobu robotů přijíždí Helena Gloryová. Je šokována, jak se s roboty zachází a jejich naprostou lhostejností. Domin ji přesvědčí, aby si ho vzala a ona zůstává na ostrově.

První dějství

Děj se odehrává po deseti letech od předehry. Helena tuší, že něco není v pořádku, ale nikdo jí nic neřekne. Až z novin se dozvídá, že lidské ženy přestávají rodit děti. Ani ona nemá dítě a v rozčilení spaluje návod na výrobu robotů. Domin se domnívá, že má všechno pod kontrolou, ale místo běžné lodi s poštou přijede loď plná robotů. Roboti se vzbouřili proti lidem, chtějí je vyvraždit a vládnout světu, protože jsou lepší než lidé. Lidé z továrny chtějí utéct na loď Ultimus, ale roboti ji obsadí a začnou obsazovat i továrnu.