R.U.R

Druhé dějství

Roboti už mají i zbraně a stahují se kolem továrny. Dr. Gall se přiznává, že vyhověl žádostem Heleny a upravil některé roboty tak, aby měli vlastní rozum a emoce. Došlo však k tomu, že roboti si uvědomili svou pozici a chtějí vládnout. Chtějí s roboty uzavřít domluvu, že oni jim dají recept na jejich výrobu a roboti je nechají odejít, jenže Helena se přiznává, že recept spálila. Roboti už se dostávají dovnitř a postupně všechny zabíjí.

Třetí dějství

Roboti zabili všechny lidi kromě Alquista. Po něm teď chtějí, aby přišel na to, jak se roboti vyrábějí. On však neměl výrobu na starosti, a tak jen listuje v knihách a snaží se na něco přijít. Stále se mu však nedaří, až mu vůdce robotů Damon nařídí, aby nějakého robota rozpitval. Alquist si vybere jeho, ale stejně ničeho nedocílí. Později přistihne Helenu a Prima, jak spolu rozmlouvají, vyzkouší je, jestli jsou schopni se jeden pro druhého obětovat, zjistí, že jsou do sebe zamilovaní a nechá je jít. Pochopí, že oni jsou základem nového lidstva, novým Adamem a Evou.

Vlastní názor:

Tato hra mě po přečtení, stejně jako všechny Čapkovy hry, donutila zamyslet se nad její pokrokovostí a nadčasovostí. Vím, že existují různé interpretace tohoto díla, ovšem já sama za sebe mám trochu odlišné pojetí. Připomnělo mi to fakt, nad kterým se zamýšlím už delší dobu. Lidé jsou nejinteligentnější organismy na Zemi. Máme takovou moc a sílu, ovšem častokrát se nám vymyká kontrole, aniž bychom si to vůbec uvědomovali. Vždy balancujeme na hraně, a tak trochu si s přírodou hrajeme. Pokud bychom na poslední chvíli neomezili například freony, zničili bychom si možnost života na Zemi. Momentálně jsou naší hrozbou plasty, které se dostávají do všech koloběhů přírody a zahlcují nás nebo také skleníkové plyny, které nekontrolovatelně oteplují planetu. Stejné to bylo i Čapkovými roboty, tak dlouho je vylepšovali, až nad nimi ztratili kontrolu a člověka vyhubili.