R.U.R

Typy promluv:

• převážně dialogy

  • rychlé dialogy posouvají děj dopředu, je více dynamický

• v posledním dějství také monology Alquista

Tropy a figury:

• metafory (večerní lampa rodiny = žárovka)

• metonymie

• personifikace (zase jich přibylo, jako by je země vypocovala)

• hyperboly

• scénické poznámky

• epizeuxis (spi, spi/žádná loď, žádná loď)

Medailonek autora:

Karel Čapek byl významný spisovatel, novinář, překladatel a dramatik. Narodil se v Malých Svatoňovicích, v jeho sedmnácti letech se celá rodina přesunula do Prahy. Vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde se zajímal o široký rejstřík oborů – filozofie, estetika, anglistika, germanistika nebo bohemistika. Působil jako redaktor v Národních listech či Lidových novinách. Jeho fejetony jsou dodnes velmi populární. Později také dva roky pracoval jako režisér a dramaturg v Městském divadle na Královských Vinohradech.

V roce 1925 je zakládajícím členem tuzemské literární organizace Penklub a zároveň se stává jejím předsedou. Patřil také do skupiny Pátečníci, kterou hostil ve své vile na Vinohradech. Mezi významné členy patřil například T. G. Masaryk, Edvard Beneš či historik Josef Šusta.

S bratrem Josefem úzce spolupracoval – napsali spolu knihu Ze života zvířat, oba podporovali nové umělecké směry (zejm. kubismus). Společně také bydleli ve dvojvile na Vinohradech. Měl také sestru Helenu – o rodinném životě napsala vzpomínkovou knihu Moji milí bratři.

Oženil se v roce 1935 se spisovatelkou Olgou Scheinpflugovou. Před 2WW – snaha hledat podporu cizích osobností pro udržení naší demokracie a proti fašismu a nacismu => nevybíravé útoky v pravicovém tisku.

Zemřel 25. prosince 1938 na zápal plic.

Kontext tvorby autora:

Zpočátku mělo na jeho tvorbu velký vliv jeho filozofické a estetické vzdělání, především pragmatismus a expresionismus. Zastával tzv. noetickou prózu – snaha pragmatické generace poznat objektivní pravdu, tedy veškerou různost pohledů na stejnou věc, a to bez ideologického zaměření. Využil to ve svých povídkách (Šlépěj).

Ve 20. letech Čapek píše antiutopie: jako drama i román. Čapek se zabývá problémem využití lidského potenciálu ve vědě, má z toho obavy. Z tohoto období je RUR, Krakatit (problém odpovědnosti člověka za případné zneužití vlastního vynálezu, Ing. Prokop vynalezne třaskavinu Krakatit nesmírné výbušné síly), Věc Makropulos (utopické drama o nesmrtelnosti), Továrna na absolutno

Na přelomu 20. a 30. let hojně píše cestopisy – Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska, Cesta na sever.

Opět se vrací k noetismu – Povídky z jedné kapsy a druhé kapsy, trilogie Hordubal, Povětroň, Obyčejný život – ve všech se řeší různost pohledů na skutečnost.

Před 2WW se zabývá sílící hrozbou fašismu a nacismu i přímého ohrožení našeho státu – Válka s mloky, Bílá nemoc, Matka