Světová literatura ve 2. polovině 20. století

̶

prosazování pluralismu forem, misí zcela protichůdné slohy a žánry

̶

snaha o získání pozornosti čtenáře - paroduje absolutní, dokonalé a jediné správné
postupy, schémata, prostředky

̶

destrukce či rekonstrukce děl jiných autorů (parodie, zesměšnění)

̶

využití různých poetik - vysoká literatura vedle té triviální, brakové, detektivky,
červená knihovna, dobrodružné, horory, westerny
Jméno růže - Umberto Eco

nový román

̶

60. léta, Francie

̶

opak klasického románu - vystupuje proti základním složkám románu jako jsou děj a
postavy

̶

neznáme časoprostor, chronologii ani pozadí postav a příběhu, není zde tradiční role
vypravěče

̶

postavy nemusí být pojmenovány, jsou nezřetelné a bez psychické motivace

̶

scénické poznámky, experimenty s jazykem
Žárlivost - Alain Robbe-Grillet

další nové směry: existencialismus, absurdní drama, science-fiction, fantasy

VÝCHODNÍ LITERATURA

 vláda komunistické strany = diktatura, totalita, nesvoboda, útlak
 veškeré umění podřízeno totalitní ideologii a režimu
 kolektivismus
 likvidace nepřizpůsobivých autorů - autoři se musí podřídit ideologii, nesmí experimentovat,

musí být přesvědčen o správnost komunismu

 východní blok - Albánie, Bulharsko, Československo, Východní Německo, Sovětský svaz,

Maďarsko, Polsko, Rumunsko

 jediný povolený směr - socialistický realismus:

̶

výrazně černobílý, schematický

̶

tematicky čerpá z revolučních změn

̶

zachycuje třídní boj - dělník vs. zlý imperialista, záškodník

̶

opěvuje pracovní hrdinství a budovatelský optimismus

̶

hrdina se vlivem revolučních přeměn vyvíjí v uvědomělého soudruha

̶

výchovná funkce

̶

psáno to, co chce komunistická strana = nevidíme žádné neúspěchy komunismu,
kritiku

̶

oslava práce - kolektivizace, znárodňování

MATURITNÍ OKRUH Č. 10

 dělení východní literatury:

oficiální

̶

řídí se socialistickým realismem

̶

autoři jsou organizováni ve svazu spisovatelů - elita, vysoké postavení

zakázaná literatura

̶

autoři proti režimu

̶

autor zůstává v dané zemi a nesmí publikovat svá díla - publikuje je na tajno

̶

autoři sledování, pod drobnohledem

exilová literatura

̶

autor emigroval nebo byl vyhoštěn

̶

vydává svá díla v cizí zemi - musí se přizpůsobit jazyku

 vývoj východní literatury:

1. období - 1945 až 1956

̶

stalinská diktatura

Mladá garda - Alexandr Fadějev

2. období - 1956 až 1964

̶

období tání, snaha o demokratizaci režimu

̶

sovětský disident se dostává do povědomí západní Evropy

̶

nástup nové generace - konec schematického realismu

̶

rozmach poezie
Doktor Živago - Boris Pasternak
Souostroví Gulag - Alexandr Solženicyn

3. období - 1964 až 1985

̶

období stagnace = návrat k praktikám 1. období

4. období - 1985 až 1991