TĚŽKÁ HODINA - JIŘÍ WOLKER

TĚŽKÁ HODINA – JIŘÍ WOLKER

Autor: Jiří Wolker

Kniha vydána roku 1922

Literární forma: lyrika

Literární druh: poezie

Básnická sbírka 22 básní, mezi nimi i 3 sociální balady

Jazyk:

• Verš – pravidelný

• Rým – sdružený (AABBCC), i střídavý (ABAB)

• Různě dlouhé sloky

• Často se zde objevuje nářečí, zkrácené tvary, citově zabarvená slova

• Obrazná i přímá pojmenování, vulgarismy

• Přímá řeč – dialogy i monology

Téma a motiv – bída, chudoba, rozdíl mezi společenskými vrstvami, válka, obětování, práce, utrpení, alkohol, nenávist k válce, láska, vize šťastného života

Vypravěč – zejména er-forma, občas se objevuje i ich-forma

Postavy – zejména chudí lidé, které vykořisťují měšťané

Časoprostor – poválečná doba, balady se odehrávají ve městě, často v dělnické třídě, velmi často popisovány špatné sociální poměry

Tropy a figury (nejčastější) - anafora, epizeuxis, personifikace, přirovnání, metafora, apostrofa

Děj – rozbor jednotlivých básní:

• Těžká hodina

  • Podle této básně je pojmenována celá kniha

  • Básníkovo chlapské srdce zemřelo, ale mužovo srdce se ještě nenarodilo

  • Autor se tím snaží vyjádřit skok mezi světem dítěte a světem dospělého muže

  • Báseň má popisovat celý život, kdy se narodíme plni života. Postupem času dospíváme a měníme se v dospělé

• Balada o nenarozeném dítěti

  • Většina básní je o lásce a v této baladě tomu nebylo jinak, jedná se o tragický konec lásky dvou mladých lidí, z pohledu nenarozeného dítěte, které má být symbolem nenaplněné lásky ze sociálních důvodů

• Slepí muzikanti

  • Dva slepí muzikanti hrají na ulici hezké písně a otevírají lidem oči a oni sami z toho nemají nic

  • Báseň má ukázat, jak lze přes hudbu vidět svět

• Čepobití

  • Báseň ukazuje zlomená srdce vojáků, kteří se musí rozloučit se svou rodinou a se svými dívkami (tyto rány se hojí velmi dlouho) a ukazuje na krveprolití ve válce, kde vyhasínají skutečné životy. Báseň ukazuje na to, jak válka ničí nejenom těla, ale i duši.

• Tvář za sklem

  • V kavárně sedí bohatí lidé. Když se za okny v mrazivém počasí na skle objeví tvář chudého muže, který pozoruje kavárnu. Jeho pohled však mění stoly v mramorové náhrobky a úsměvy bohatých lidí opadají a změní se v mrtvolné tváře. Chudý člověk za sklem takto odsuzuje vyšší vrstvu.

• Kázání na hoře

  • Básník v této básni káže ostatním lidem, že mají být za svého života dobří a po smrti se jim dobře povede. Zároveň říká, že vojáci nemusejí být smutní, v jejich případě je lepší být živý a špatný, než mrtvý a dobrý.

• Oči

  • Věnováno malíři O. Lasákovi

  • Básník popisuje lidské oči jako nejširší moře, oči o člověkovi mnoho poví, jsou oknem do duše, a proto jsou schopné vstřebat vše dobré i zlé. A že vše, co za svůj život uvidí putuje do srdce.