Utrpení mladého Werthera_V001_o

Výňatek

Neumělecký text

Wertherovo gesto mizí na kladenské scéně do nicoty

Úspěch i skandály provázely ve své době Goethův román Utrpení mladého Werthera. Příběh mladíka, jenž ukončil nenaplněný milostný vztah sebevraždou, se dostal v režii Petera Gábora do Středočeského divadla v Kladně. Dramatizace nazvaná Werther sice dnes provokací nezavání, zato rozvíjí linii velkých témat této scény, k nimž náleží například Cyrano či Zvoník u Matky Boží. Gábor připravil inscenaci jako pečlivě prokomponované plátno. Na jevišti, jež po větší část představení odděluje od diváků snově průsvitná tylová oponka, je vybudován prostor o trojúhelníkovém půdorysu s několika vchody z obou stran, za kterými jsou obrazy krajiny s modrým horizontem. Scéna působí svou neurčitou omšelostí pokoje se zpola strhanými tapetami jako předěl dvou světů, ideální pro prolínání míst, časů i událostí ve Wertherově mysli, jak je prožívá ve smrtelné agonii. Režisér nechává sálem burácet i dramatické sbory, ale nakonec mu veškeré úsilí protéká mezi prsty. Divadelní Werther totiž postrádá punc výjimečnosti a prostředí, jež ho obklopuje, je pouhou přehlídkou tradiční maloměstské banality. Základy wertherovské rebelie proti společnosti se tak utápějí v tekutém písku. Werther, mladík bez čitelné minulosti i přítomnosti, se jen tak prochází: tu maluje, onde takřka po čechovovsku zafilozofuje a hlavně spřádá úvahy o lásce. Jan Krafka pojednal svého hrdinu jako obyčejného sympatického mladíka, ale neobdařil ho aurou magické, osudové vášně. O něco barvitější party rozehrály jeho ženské spoluhráčky, Monika Šabartová jako Lotta a zejména Iveta Eimannová coby její sestra Žofie. Lotta, ač je provdaná za usedlého Alberta, nepřestává s Wertherem koketovat. Nemíní však opustit manžela, ale ani nechce svého ctitele odehnat. Žofie Ivety Eimannové je ztělesněním půvabu první opravdové lásky a je až s podivem, že její spontánní vyznání nechalo Werthera chladným. Žofie navíc trpí sobeckou necitelností své sestry a na rozdíl od salonního krasořečnění hlavního hrdiny je to právě ona, kdo prožívá opravdovou bolest duše. Motiv manželského trojúhelníku, který se Gábor pokusil rozehrát, postrádá v textu oporu. Pro Petra Takáče zbývá v roli Lottina manžela Alberta jen pár výraznějších replik v závěru, z jejichž jisker se už plamen dramatu nezrodí. Gáborova inscenace nakonec někdejší vyznění Goethova románu posunula jinam. Wertherova sebevražda se v kontrastu s opravdovostí Žofiiny neopětované lásky stává z absolutního činu slabošským gestem, jež míří do nicoty.

Středočeské divadlo Kladno – J. W. Goethe: Werther. Dramatizace Goethova románu Utrpení mladého Werthera E. F. Burian s použitím překladu Břetislava Mencáka. Režie a výběr hudby Peter Gábor, dramaturgie Věra Mašková, scéna Tomáš Žižka, kostýmy Zuzana Štefunková. Premiéra 21. února.