Václav Havel Dopisy Olze

DOPISY OLZE

Literární druh: epika

Literární žánr: literatura faktu

Vznik: červen 1979–září 1982

Vydání: Sixty-Eight Publishers, Corp., 1985

Počet stran: 474

Václav Havel se narodil 5. října 1936 v Praze. V roce 1951 nastoupil do učebního oboru jako chemický laborant, nemohl si vybírat (podnikatelský původ), gymnázium ve Štěpánské ulici studoval večerně (maturita 1954). Byla mu zakázána humanitní studia, proto začal studovat na ČVUT (ekonomie). Pracoval jako jevištní technik v Divadle ABC, poté v Divadle Na zábradlí. V roce 1959 napsal svou první divadelní hru, Rodinný večer. Dálkově studoval dramaturgii na DAMU (dramaturgem Divadla Na zábradlí). V roce 1964 se oženil s Olgou Šplíchalovou. 1966 Václav Havel vydal svou první knihu, Protokoly. V období Pražského jara se Havel angažoval psaním divadelních her, ale také jako předseda Klubu nezávislých spisovatelů a člen Klubu angažovaných nestraníků. Vystupoval proti politické represi. Stal se spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích Charty 77, po vypuknutí sametové revoluce Občanského fóra. Stal se posledním prezidentem Československa a prvním prezidentem České republiky. Týden po návštěvě jeho dobrého přítele dalajlamy, 18.12.2011, Václav Havel zemřel. Obdržel řadu státních vyznamenáni, mezinárodních cen, čestných doktorátů.

sehrál přední roli při odstraňování jedné z nejsvůdnějších utopií všech dob a stál v čele jedné z nejdramatičtějších společenských proměn moderních českých a evropských dějin.1

Václav Havel byl celkem třikrát vězněn, ve vězení strávil téměř pět let. Havlovy texty bylo zakázané publikovat.

Olga Havlová se po boku hlavy státu věnovala především charitativní činnosti. Inspirována prací ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, založila v roce 1990 Výbor dobré vůle, jehož činnost se zaměřila na pomoc tělesně a mentálně postiženým. Obětavou práci nepřerušila ani v době, kdy sama těžce onemocněla, v lednu 1996 však Olga Havlová umírá. Její odchod označil Václav Havel za nejtěžší okamžik svého života.2

Dopisy Olze je soubor dopisů, které Václav Havel psal během svého nejdelšího pobytu ve věznici. Soubor dopisů se stal jedním z jeho nejvíce oceňovaných filozofických textů.

Z Havlových dopisů se dozvídáme o jeho každodenním životě ve věznici, o korespondenci, která mu přichází, o Havlových „spolubydlících“, o nemocích a problémech, které ho trápí, o jeho náladě a pocitech. Skrze dopisy, adresované Olze, se také dozvídáme něco právě o životě Olgy, zejména o jejích úlohách v zastupování svého muže. Havel v dopisech posílá právě „návody“, např. jak před zimou vypnout vodu na Hrádečku. Nebo seznamy věcí a potravin, které potřebuje (prostřednictvím „balíčenky“). Tyto balíčky mu vždy dělají velikou radost a např. vitamíny mu pomáhají s udržením zdraví. Václav Havel v jednom z dopisů (3.11.79) shrnuje své odsouzení. Odsouzen byl na čtyři a půl roku. Porovnává své předchozí věznění a přemýšlí o budoucnosti, o budoucích čtyřech letech za mřížemi. V bodech sepisuje své cíle, aby se tato léta nestala úplně ztracenými.