William Shakespeare - Zkrocení zlé ženy

Jazykové prostředky:

• Autor mísí blankvers s prózou i rýmovaným veršem. Velmi časté je také užití antických motivů. Proto, aby děj získal větší spád, užívá autor rychlého sledu krátkých replik, které jsou charakteristické svojí řízností a stylistickou vybroušeností. Vedle situační komiky (neočekávané jednání postav, jednání mimo normu) je humor postaven na komice jazykové. Autor střídá slovní hříčky (získat-zliskat), metafory (netoužíme po žahavce), ironii (jsi tak roztomilá broučku, že se obejdeme bez tebe), rčení. Velmi časté jsou expresivní výrazy, ale také poetismy. Shakespeare využívá hovorovou řeč.

• Blankvers (z angl. čistý verš)

  • Je pětistopý jambický verš 10-11 slabičný, nerýmovaný, který není uspořádaný do strof a protože se dá dobře členit má menší části, vhodný pro dialogy.

• Literární druh – Drama

• Literární žánr – komedie

Zasadit dílo Zkrocení zlé ženy do kontextu celé tvorby Williama Shakespeara:

• Uvažuje se o tom, že jde o první Shakespearovu komedii. Zdrojem mu byl především folklor (oblíbené téma sporu mezi mužem a ženou) a pohádkový materiál. Ve shodě s humanismem uzavřel Shakespeare vztah Kateřiny a Petruccia mírem a vzájemnou tolerancí.

• Vztahy mezi muži a ženami byly pro svoji konfliktnost a současně nevyhnutelnost velmi oblíbeným tématem v antice i středověku. Ve středověké literatuře lze pozorovat dva extrémy: kurtoazní pojetí lásky (srov. heslo Dvorská lyrika)a podstatně více rozšířenou misogynií, tj. nenávist k ženám (srov. Mastičkář). Hra Zkrocení zlé ženy navazuje svými postoji a názory na misogynní pojetí ženy, ovšem s renesanční tolerancí, nadhledem a mužskou sebeironií (ženám je v závěru přiznáno stejné postavení jako mužům). Druhým významným tématem (skrytým v rámci prvého) je otázka zdání a skutečnosti. Ta je řešena na úrovni kompozice a postav. Humor je vystavěn na komice situační a jazykové.

• William Shakespeare je nejvýznamnějším autorem vrcholného období renesance. Jeho dílo je zcela světské, bez zjevných náboženských motivů. Pro jeho dramata je typický tzv. blankvers — nerýmovaný verš, sestávající z pěti jambických stop. Své "Sonety" napsal Shakespeare formou anglického sonetu, tj. podle rýmového schématu ababcdcdefefgg či abbacddceffegg apod.

• Přelomový byl nejenom jeho styl psaní, ale také to, že postavy jeho her již nejsou tak středověké, jako byly u jeho předchůdců a některých současníků.

• Ve svých dílech zobrazuje Shakespeare ženy jako emancipované osobnosti, které si dovolují odporovat mužům a mít vlastní názor. To nebylo v tehdejší době ještě zcela obvyklé. Autor musel mít odvahu a nebát se porušení konvencí, i když mu v tom "hrála do noty" skutečnost, že působil v Anglii za vlády velmi inteligentní, vzdělané a energické královny Alžběty I. Ženy v Shakespearových hrách také vynikají čestností, hrdostí a půvabem.