GENERACE BUŘIČŮ

- vitalismus - oslava života, život je krásný v každé situaci, důležité je zde naplnění láskou a vztahem k přírodě

„Splav“

- milostná a přírodní lyrika, zpěvná a prostá

- ale objevují se zde i obrazy válečných hrůz

„Ještě zní“

- nejvíc pesimistické, hořké

- 30. léta

„Rány, růže“

- bilanční sbírka

- povídkové soubory :

„Prvních jedenadvacet“

- psáno v anarchistickém období

- příběhy deklasovaných, kritika společnosti

„Žasnoucí voják“

- po 1.světové válce

- antimilitaristické

- romány :

„Tělo“

- nejoceňovanější, vitalistický

- o ženě, která kvůli válce přišla o všechno

„Stříbrný vítr“

- symbol věčného mládí

- autobiografické rysy

- hlavní hrdina Jan Ratkin se vzpírá tyranství svého otce, nerozumí si s dospělými na maloměstě ani profesory na

gymnáziu, získává první milostné zkušenosti, zamiluje se do Aničky Karasové, ale je nakonec zklamán

- na konci díla se Ratkin přeměňuje v muže a stává se dospělým

- drama:

- psal lyrická dramata (málo děje, více pocitů)

„Léto“

- na venkově, Jan Skalník přijíždí na venkov a pokouší se dospět

- je sváděn tetou z Prahy, ale dává přednost čisté venkovské Stázce

„Měsíc nad řekou“

- v Písku, setkání bývalých spolužáků ze studií na večírku, zamyšlení nad ztracenými iluzemi z mládí

- střet starého a nového světa

JAROSLAV HAŠEK (1883 – 1923)

- narodil se v Praze, jeho otec byl SŠ učitelem, když ale zemřel – změnil se a byl vyloučen ze školy, šel se učit

drogistou, později studoval na obchodní akademii

- v Praze bydlel na 32 místech, byl nestálý a nezakotvený, tulák, který přecházel z místa na místo, byl zavírán,

alkoholik…

- byl anarchistou, ale nepsal poezii

- pracoval pro časopis „Svět zvířat“ (ale vymýšlel si sem nesmyslné neexistující druhy zvířat), kynologický

ústav (obchod se psy – Hašek je kradl)

- „Strana mírného pokroku v mezích zákona“ – rok 1911, konaly se volby do říšské rady, založil v hospodě

stranu, zaregistrovali se a získali dokonce i hlasy, Hašek o tom napsal dokument: „Dějiny strany mírného

pokroku v mezích zákona“

- později se oženil, avšak manželství nevydrželo, rozešli se (nerozvedli)

- ve válce přešel k Rusům, tam zůstal jako legionář, tam se opět oženil se Šůrou

- poté žil na Lipnici, kde i zemřel

„Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“

- nejvíce překládané české dílo, do 60 jazyků

- nestabilní, Švejk vycházel v sešitovém vydání časopisu

- psal ho v hospodě

- nedokončeno – v ½ 4.dílu zemřel, dopsal ho Karel Vaněk

- nikdo neumí přesně Švejka zařadit, komično zde vzniká tím, že Švejk vše extrémně plní jak je mu nakázáno,

jednotlivé historky

- protest proti válce

- postava Švejka však vznikla už dřív, psal o něm v humoreskách - tam ho však líčil jako idiota