GENERACE BUŘIČŮ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
(a tak národem odsuzován)
- přihlásil se na studia do Prahy na FFUK (obor filologie), ale nedostudoval z důvodů osobních i finančních -
vrátil se zpět do Opavy, celý život působil v Místku (dnešní Frýdek – Místek) jako poštovní úředník
- rok 1899 byl pro Bezruče zlomovým - projevilo se u něj chrlení krve (TBC), z tohoto popudu začal psát
básně, nakonec se vyléčil
„Slezské písně“
- do časopisu „Čas“ někdo začal posílat básně ze Slezska, anonymně pod pseudonymem Petr Bezruč, básně měly
velký úspěch, nikdo z lidí nevěděl, kdo je jejich autorem – chtěli ho odhalit. Po odhalení ale Bezruč přestal
psát
- několikrát tyto básně upravoval, vyšly v několika vydáních, ale jediným kanonickým vydáním jsou z roku 1928
- téma je buď sociální nebo národnostní
- Bezruč se ve svých básní staví do tří rolí:
barda (lidového pěvce)
fantómu (nejasný a všudypřítomný)
kovkopa (dělníka)
- je zde několik básní intimní lyriky, několik sociálních balad (např. „Maryčka Magdónová“), Bezruč ve svých
básních vystupuje proti společnosti (svým buřičstvím a symbolismem)
- po odmlčení napsal ještě básnickou skladbu „Stužkonoska modrá“ - touha po vzácném exempláři motýla
zde působí jako symbol