Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Chrám Matky Boží v Paříži

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (44 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

4Chrám Matky Boží v Paříži (Notre-Dame de Paris) Období autorova života:Francouzský romantismus (19. století) Široké umělecké hnutí vzniklo jako umělecký protiklad klasicismu a jako reakce na hluboký rozpor mezi realitou a humanistickými ideály, které proklamovalaVelká francouzská revoluce.Období konce vlády Napoleona I., poté poslední francouzský král Ludvík Filip, Napoleon III. (prezident a císař). Začátek francouzského romantismu se datuje roku 1815 (který je koncem vlády Napoleona I., je tradičně považován také za konec období pozdního klasicismu, tzv. empíru). Romantické tendence ve francouzské literatuře lze vystopovat sice již v díle preromantiků, ale teprve toto období se vyznačujevášnivými spory mezi zastánci a odpůrci romantických snah. Postupné vítězství romantismu lze dokumentovat třemi základními událostmi: a) vydáníBásnických meditací(Alphonse de Lamartine) b) vydání dramatu Victora HugaCromwell (předmluva je dodnes chápána jakomanifest francouzského romantismu) c) „dobytí“ oficiální bašty francouzského klasicismu, scényComédie-Française uvedením dramatu Victora HugaHernani další autoři:Stendhal(Červený a černý),Alexandre Dumas starší(Tři mušketýři, Hrabě Monte-Christo),Alfred de Musset(dramaLorenzaccio,básněNoci,románZpověď dítěte svého věku),Edmonda Rostanda(Cyrano z Bergeracu) O díle:Vrcholný historickýromán vydaný roku 1831, jehož děj se vyvíjí v Paříži v 15. století. Film byl několikrát zfilmován (i jako animovaný od Walta Disneyho). Česky kniha vyšla také pod názvemZvoník od Matky Boží. Obsah:Quasimodo je ošklivý, hluchý hrbáč. Protože se svým zjevem vymyká normálu, ostatní ho považují za tělesněné zlo. Ujme se o knězFrollo, který je považován za vyrovnaného a hodného muže, ale ve skutečnosti je to pokrytec. Ten se zamiluje do krásné cikánskéEsmeraldy. Ve své vypočítavosti posílá Quasimoda, aby ji unesl. Quasimodo je za tento čin bičován. Esmeralda tomu chce zabránit, veřejně se ho zastane a z utrpení ho vysvobodí. On se do ní zamiluje i když ví, že jeho láska nemá budoucnost, je ošklivý a Esmeralda miluje jiného muže. Aby jí dal najevo své city, snaží se ji alespoň chránit. Zlý Frollo se ale svého snu nevzdává a intrikami bojuje o Esmeraldu. Tím zapříčiní její popravu. Quasimodo je nešťastný z její smrti, nenávidí Frolla a shodí ho z chrámového výklenku. Po letech je Quasimodova kostra nalezena v hrobce u Esmeraldy. Quasimodo Esmeraldu velmi miloval, tak raději dobrovolně zemřel v jejim objetí, než aby žil bez ní. Postavy:Quasimodo: Pojmenoval ho jeho nálezce Claudius Frollo, Quasimodo v Latině znamená "jaksi, přibližně, jen částečně", Frollo jméno zvolil, proto, že Quasimodo byl jen "přibližně člověkem". Typický romantický hrdina. Znetvořený, ale schopný čisté lásky k Esmeraldě. Osamělý. Esmeralda: Krásná cikánka, její krása a povaha je v kontrastu s prostředím, kde žije. Phoebus de Châteaupers: Kapitán gardy, přelétavý, "typický floutek". Esmeralda se do něho zamiluje, leč on ji má jen na ukrácení času do svatby s Fleur-de-Lys, bohatou měšťankou. Téměř zavražděn Claudiem Frollem, protože si dal romantickou schůzku s jeho tajnou láskou - Esmeraldou. páter ClaudiusFrollo: Arcijáhen z Notre-Dame, archetyp intelektuála a vědychtivého hledače absolutna. Byl velmi inteligentní, už v osmnácti letech se stal doktorem čtyř fakult: teologie, práva, medicíny a umění. Vychoval kromě svého bratra Jana i Quasimoda a dovolil mu být zvoníkem. Byl zmítán mezi láskou k Bohu a láskou, kterou věnoval Esmeraldě. Především záporná postava, ale také páter, který poprvé pocítil lásku, protože nebyla jeho láska opětována, uchýlil se ke zlým činům. Pierre Gringoire: Básník, ožení se s Esmeraldou, svatbou mu Esmeralda zachránila život, což byl důvod jejich sňatku. Jejich vztah zůstane kvůli Esmeraldině přesvědčení pouze platonický. Fleur-de-Lys: Phoebova snoubenka, velmi žárlí na Esmeraldu. Jazyk a styl: rozsáhlé popisy:Autor zde popisuje různé společenské vrstvy, od krále přes vysoké duchovenstvo, šlechtu a studenty až po společenskou spodinu (žebráky, zloděje, prostitutky). Seznamuje čtenáře také se známými místy středověké Paříže, ale i s jejími malými spletitými uličkami (Soudní palác, Dvůr divů – shromaždiště vyděděnců). Dominantou díla je samozřejmě pařížská katedrála Notre Dame. kontrasty:Quasimodo jetypickou romantickou postavou vybudovanou na kontrastech: jeho ohyzdný zevnějšek ostře kontrastuje s čistotou jeho srdce, svým zevnějškem okolí odpuzuje, lidé ho nenávidí, domnívají se, že je ztělesněním zla. Ve skutečnosti je však schopen těch nejhlubších a nejčistších citů. Obdobně na kontrastech je vybudována postava cikánské tanečniceEsmeraldy, která, ač vyrůstala v prostředí pařížského podsvětí mezi prostitutkami a zloději, si zachovala mravně čistý život. vyprávění:barvité, melodramatické, prudký dějový spád, neobvyklé situace a překvapivé zvraty jazyk: spisovný, přímá i nepřímá řeč, řeč autora. Řeč postav je rozlišena podle jejich společenského postavení a obsahuje tedy i hovorové výrazy, argot, případně výrazy v latině jazykové prostředky:přirovnání (poté opět znehybněl, jako těleso, jež nalezne své těžiště),gradace (vévodil Kulhavý Špindíra jako dóže tohoto senátu, jako král),řečnické figury (oslovení čtenáře: Naše čtenářky nám jistě odpustí, zastavíme-li se na chvíli…) Námět: historický román ze středověké Paříže Děj: chronologický, více dějových linií (Claudius Frollo, Esmeralda, její matka – kajícnice, Quasimodo, Phoebe,… Prostředí: Paříž 15. století (reálné) Postavení autora:jako vypravěč Ukázka:Kajícnice bleskurychle srovnala obě botičky, přečetla nápis na lístečku, a tisknouc k mřížím nebeskou radostí rozzářenou tvář, zvolala: „Má dcero! Má dcero!“ „Matko!“ odpověděla cikánka. Tento okamžik se odvažujeme vylíčit. Oddělovala je zeď a železné mříže. „Ach, ta zeď!“ kvílela kajícnice. „Vidět ji a nemoci ji obejmout! Tvou ruku, tvou ruku“

Témata, do kterých materiál patří