Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




woolfova-skvrna_na_zdi

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (38 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Skvrna na zdi - Virginia Woolfová Povídka v níž Woolfová vyjádřila svůj impresionistický estetický názor. Literárně ztvárnila proud vědomí pomocí impresí vzpomínek, volných asociací a myšlenek a dala jim estetický řád. Děj ustupuje do pozadí a pozornost je soustředěna spíše na nálady a pocity. Autorka Virginia Wolfová se narodila v Londýně roku 1882 do rodiny „velkého viktoriánce“ Sira Leslieho Stephena. Po smrti otce a matky se Stephenovi přestěhovali do čtvrti Bloomsbury a znovu po smrti bratra Thobyho se rodina opět přestěhovala. Dále je však navštěvoval Thobyho nejlepší přítel Clive Bell. Z těchto pravidelných čtvrtečních setkání se později vytvořila tzv. Skupina Bloomsbury, v jejímž jádru byl i levicově orientovaný politolog Leonard Woolf, za kterého se Virginia roku 1912 provdala. Bloomsbury Group byla skupina avantgardních umělců a intelektuálů. Významná anglická spisovatelka, literární kritička, esejistka, vydavatelka, filozofka a feministka. Trpěla schizofrenií, již v mládí měla psychické problémy, částečně kvůli incestnímu obtěžování od svého bratra Geralda. Zabývala se rozborem vlastního chování, ovlivněného dětstvím, na základě psychoanalýzy Sigmunda Freuda. V roce 1941 přišla neobyčejně silná duševní krize, Woolfová trpěla hlubokými depresemi. Kolem zuřila druhá světová válka a jelikož se s manželem (Židem) účastnili protifašistického odboje, tušila, co by ji čekalo, kdyby Velká Británie válku prohrála nebo kdyby byli zatčeni. Vzhledem k neúnosné situaci dne 28. března 1941 spáchala sebevraždu utopením v řece Ouse blízko svého venkovského domu v Rodmellu. Dílo V devíti letech začala se sourozenci vydávat vlastní noviny Hyde Park Gate News. Odmala si také všichni psali deník, jediná Virginia u psaní vydržela celý život. „Křičela“ sem to, o čem na veřejnosti musela mlčet, bylo to pro ni určitým osvobozením a také sebepoznáním a utvářením vlastní identity. Od roku 1915 až do své smrti si vedla i „spisovatelský deník“. V dnešní době patří k nejcennějším dílům tohoto typu v obrovské hodnotě. Některá z jejích děl jsou součástí výuky o modernismu. Ve svých dílech experimentovala s psychologickými motivy a různými možnostmi přerušovaného vyprávění a chronologie, soustředila se na emocionální stavy svých postav. Odvážně upozorňuje na „nezdravé“ vytváření neopodstatněných rozdílů mezi muži a ženami ve prospěch mužů. Posílila rozvoj feministického hnutí, prohloubila jeho argumentaci a stala se tváří vrcholné fáze první vlny feminizmu. Romány: Paní Dallowayová (Mrs. Dalloway 1925) K majáku (To the Lighthouse 1927) Orlando (Orlando 1928) Vlny(The Waves 1931) Kromě modernistických románů napsala také řadu krátkých povídek, z nichž některé vydal až tři roky po její smrti Leonard pod názvemStrašidelný dům. Tyto tří až 8-mi stránkové útvary byly pro spisovatelku cosi jako skicy, na kterých poprvé zkoušela své impresionistické, psychologické a časové experimenty. Patrně nejvýznamnější z nich jsou pak tyto dvě: Skvrna na zdi (r. 1917) a Kew Gardens (1919). Zahrady v Kew (Kew Gardens). Povídka se odehrává v Královských botanických zahradách v Kew, asi 10 km od Londýna, jednoho parného letního dne. Popisuje cestu hlemýždě a současně lidí, kteří se pohybují v jeho blízkosti. Skvrna na zdi(The Mark on the Wall). Někdy v půli ledna seděla Virginia odpoledne u krbu, popíjela čaj, chtěla sáhnout po knize. Z programu ji vytrhla ta zvláštní černá skvrna, která se snad objevila, snad si jí jen nevšimla, pár centimetrů nad krbovou římsou. Celkem sedmkrát se na ni podívala, pokaždé v ní viděla něco jiného. Snad to byla skvrna způsobená hřebíkem určena pro obraz po bývalých majitelích – miniatura dámy s napudrovanými loknami a rudými rty. Když se nad tím trochu zamyslela, skvrna od hřebíku se jí nezdála být nejpravděpodobnějším řešením, byla příliš velká, kulatá. Mohla by se zvednout a jít se podívat z blízka, ale byla si téměř jistá, že by i přesto nerozpoznala skvrnu o nic lépe. A co, vždyť může přemýšlet i v sedě, je to pohodlnější. Nevědomost je krásná. Tajemství života! Nepřesnost myšlenek. Ta skvrna na zdi vlastně vůbec nemusí být díra. Mohla být způsobena nějakou černou hmotou, třeba lístkem růže zbylým z léta. Nebyla přece tou nejbdělejší hospodyní. A vůbec, ona chce jen přemýšlet, nerušeně nechat plynout myšlenky a chytit první co ji napadne. Shakespeare, ne, něco příjemnějšího. Neskromnost skromných lidí poslouchajících s uspokojením chválu na jejich úspěchy. Mužský pohled na svět a Whitakerův Přehled společenské hierarchie. Svoboda. Rovnost žen. V určitém osvětlení ta skvrna vlastně vůbec nebyla plošná a ani ne tak docela kulatá. V určitém místě by její prst určitě přejel po malém hrbolku, podobnému těm mohylám v Downské pahorkatině, o kterých se říkalo že jsou to sídliště nebo hroby. Nějaký archeolog na to snad už přišel. Kdyby nakonec zjistila, že je to velký starý hřebík zatlučený někdy před tři sta lety, co by tím vlastně získala? Poznání? Námět k dalšímu přemýšlení? A co je vlastně poznání? Vědět, že po arcibiskupovi z Camterbury následuje lord kancléř, po lordu kancléři arcibiskup z Yorku? Nakonec bude stejně nejlepší přemýšlet o dřevě. Člověka to těší, není to náročné – jaký byl asi životní příběh toho stromu z kterého měla Virginia stolek? Je plný klidných, pokojných myšlenek, šťastných myšlenek, ten strom. Chtěla je zachytit každou zvlášť, ale něco se jí do toho začalo plést. O čem to všechno vlastně bylo? O stromu? O řece? O Downské pahorkatině? Už se nedokázala rozpomenout, všechno se točí, padá, prchá, mizí. Někdo stál nad ní a řekl: Jdu ven koupit noviny. Ona odpověděla: Ano? A on na to: I když, noviny stejně k ničemu nejsou, nic se neděje. Zatracená válka, čert aby vzal tu prokletou válku! I tak ale nevidím důvod, proč bychom měli mít na zdi hlemýždě. Ach, ta skvrna na zdi! Byl to hlemýžď.

Témata, do kterých materiál patří