LITERATURA VELKOMORAVSKÉHO OBDOBÍ A RANÉHO STŘEDOVĚKU%0A

rodu (jeho oslava)

„Nikodimovo evangelium“

- sestoupení Ježíše Krista do pekel (apokryf, vyřazen z Bible)

„Besedy svatého Řehoře“

- prózy, které osvětlují některá nejasná náboženská témata z Bible

„Hospodine, pomiluj ny“

- nejstarší staroslověnská píseň, osmiverší

- Karel IV. ji zařadil do korunovačního řádu

Latinsky psaná literatura

Legendy :

„Kristiánova legenda aneb život a umučení svatého Václava a jeho babičky svaté Ludmily“

- autor neznámý, vzdělaný (v okolí biskupa Vojtěcha, možná i sám Vojtěch)

„Verše o svatém Vojtěchovi“

- všechny legendy byly veršované

„Vita Maior“ (větší)

„Vita Minor“ (menší)

- jedná se o legendy o svatém Prokopovi, což byl 1.opat Sázavského kláštera (v tomto místě se naposledy

užívalo staroslověnštiny)

- dále se projevuje zájem o dějiny:

• nekrologie = seznamy zemřelých při nějaké významné instituci ( kláštery..)

• anály = seznamy událostí při nějaké významné instituci, řazeno chronologicky, v bodech

• kroniky

Kroniky :

KOSMAS

- byl to velký vzdělanec (ovládal 7 – 9 jazyků)

- byl diplomatem (ve vládnoucí dynastii), dále církevním hodnostářem, představeným kapituly

- odposlouchával vyprávění starých lidí, čerpal z jejich příběhů

„Kronika česká“

- psána latinsky

- začíná potopou a končí rokem 1125, kdy Kosmas umírá

- skládá se ze tří částí:

• „Vyprávění bájných starců“ ( nejméně historicky věrohodná )

• „Vyprávění očitých svědků“

• Třetí, ta je nejpravdivější, objektivní,v této části popisuje dobu, kterou on sám zažil

- jazykově a literárně je tato kronika na vysoké úrovni

- Kosmas byl ale proti staroslověnštině, chtěl aby upadla v zapomnění

MNICH SÁZAVSKÝ – doplnil Kosmovu kroniku o pasáže o staroslověnštině

KANOVNÍK VYŠEHRADSKÝ – zpracoval dalších 15 let po Kosmasově smrti

OPAT JARLOCH (GERLACH) – opat z kláštera v Milevsku (jižní Čechy)

KANOVNÍK VINCENTIUS – dvorní kronikář Vladislava II.

„Kodex vyšehradský“

- korunovační evangelistář (výňatky z evangelií)

- výborně graficky ztvárněn

Drama

- vychází z církevních obřadů

- monolog kněze byl časem příliš nudný, tak se začaly vytvářet dialogy a více

- postupně je vykázali z kostela, hrálo se před kostelem a poté na tržišti

„Svatojiřské officcium“

- první české drama, hrálo se v kostele svatého Jiří na Pražském hradě

- téma o zmrtvýchvstání Ježíše Krista

Prvopočátky česky psané literatury

• bohemika – česká slova v latinském textu (ojedinělá, omylem)

• bohemismy – česká slova ve staroslověnském textu

• poznámky mezi řádky nebo na okrajích textu

„Svatý Václave“

- první česká píseň, má 3 sloky, jedná se o chorál (slavnostní píseň)

- prosba českého národa o mír, úrodu aj.