POEZIE 1948 – 90 V EXILU A SAMIZDATU%0A

- začala se však u něj projevovat schizofrenie, měl fobii z STB, blouznil, od roku 1954 trávil svůj život

v různých blázincích v Londýně, kde také zemřel

- nikdo o něm prakticky u nás nic nevěděl, v roce 1978 však anglická ošetřovatelka našla stohy papírů, jeho

poezii, kterou psal na WC v jednom z blázinců, uměla něco málo česky a tak se rozhodla texty poslat do

Toronta Škvoreckému, který spolu s Antonínem Brouskem zjistili, že se jedná o Ivana Blatného a jeho poezii

vydali

- začínal jako lyrik, postupně se však jeho přístup na základě životních situací proměňoval

„Paní jitřenka“

- jeho prvotina, napsal ji ve 20 letech

- poezie typu Wolkera, Hálka - naivistická, idylická, pozitivní…

„Melancholické obrázky“

„Tento večer“

- napsal poté co se stal členem Skupiny 42

- velkoměstem je zde Brno, je zde také opakovaný motiv letícího ptáka

„Hledání přítomného času“

- sbírka, jeho prvotiny + poetika Skupiny 42

„Stará bydliště“

„Pomocná škola Bixley“

- napsal během svého pobytu v blázinci

- velká změna stylu, surrealismus + automatické texty + několikajazyčné texty (němčina, angličtina, latina,

čeština…)

- dále zde užívá citáty z jiných děl, okřídlená slova, narážky na známé lidi či na děje z historie

FRANTIŠEK LISTOPAD (* 1921)

- vlastním jménem Jiří Synek, vystudoval FFUK, stal se literárním vědcem, byl členem skupiny

Dynamoarchistů, levičák

- v roce 1947 vycestoval jako novinář do Paříže, zůstal tam i po komunistické revoluci v roce 1948

- 10 let působil jako novinář ve Francii, poté se odstěhoval do Portugalska (Lisabonu), kde působil jako režisér a

dramaturg a snad i ředitel (?) Národního divadla

- jako básník se inspiroval lidovou slovesností, zpěvem a rytmem, uplatňuje stručnost a hutnost verše, vliv na něj

měl existencionalismus (pokračovatel Halase a Holana)

V ČSR:

„Sláva uřknutí“

„Jarmark“

V Portugalsku:

„Svoboda a jiné ovoce“

„Černý, bílý, nevím“

PAVEL JAVOR (1916 – 81)

- vlastním jménem Jiří Škvor, právník, člen Národně-socialistické strany, byl velmi kritický ke komunismu,

emigroval do Kanady, avšak jeho žena a děti za ním nesměly, viděli se nakonec až po 12 letech

- v Kanadě se živil nejprve jako pasák ovcí, poté vystudoval literaturu na Montrealské Univerzitě, nakonec zde

působil jako profesor

- jeho poezie v ČSR je ve stylu ruralismu (fyzická práce + rodinné vztahy..), po emigraci však nastala obrovská

změna - píše pesimistické básně, plné samoty, vzpomínek, skepse, stresu, deprese..

V ČSR :

„Modré studánky“

V Kanadě :

„Pozdrav domů“

„Hořké verše“

IVAN JELÍNEK (1909 – 2002)

- pocházel z jižní Moravy (Kyjova), právník, za 2.světové války utekl do Anglie, kde působil jako příslušník

tamních jednotek, po válce tedy osvobozoval Čechy

- v roce 1947 však opět odešel do Anglie a již tam zůstal