10. Reconquista, objevné plavby, renesance, reformace, protireformace, náboženské války

Příčiny a předpoklady zámořských objevů

Příčiny

1. nedostatek drahých kovů – zlato, stříbro

• Evropské doly byly již vyčerpány,

• docházelo k vývozu drahých kovů, které byly směňovány za koření a další luxusní zboží z Orientu.

• Svou roli zde sehrálo též hromadění drahých kovů v nejistých dobách, tzv. tezaurace.

2. narušení obchodních styků s Východem –

• Celé území kolem úžin Bospor a Dardanely připadlo v roce 1453 po dobytí Konstantinopole Turkům.

• Obchod ze západu na východ a naopak ustrnul na konci 15. století téměř na mrtvém bodě.

• Příliv cizokrajného zboží se snížil, stejně tak i zisky arabských a italských obchodníků.

• Cesty do Indie a Číny mohly probíhat pouze po souši, ale kupecké karavany byly často přepadávány, zboží rozkradeno a členové obchodní výpravy zabiti nebo prodáni do otroctví.

3. Šíření zvěstí o bohatství neznámých zemí

• Populárním čtivem se v této době staly cestopisy,

• nejznámějším z nich je Milion.

• Knihu sepsal italský spisovatel Rusticello na základě příběhů, které mu vyprávěl Marco Polo během jejich společného pobytu ve vězení.

4. existence nabídek a zdrojů na realizování objevných plaveb

• Finanční podporu pro cesty do zámoří poskytovaly nejčastěji evropské panovnické rody, a to z různých důvodů

• od snahy po získání bohatství a vlivu, přes snahu o obnovu vztahů s Orientem, až po nadšení z objevů.

5. šíření křesťanství

• Rozšíření tureckého území s sebou přineslo také rozšíření vlivu islámu, čili snahu o šíření křesťanství je možné vnímat jako cestu proti islámu. Je však třeba říci, že povolání šíření křesťanství plyne již ze slov Ježíšových v Novém zákoně [1].

6. věda

• Dalším předpokladem pro uskutečnění zámořských objevných plaveb byl pokrok ve vědě a technice.

• Objevovaly se první teorie o tom, že Země má tvar koule, že to není žádná plovoucí deska.

• Behaim – svět je kulatý

• V loděnicích byly vyráběny nové typy lodí, které se mohly plavit i několik měsíců (tzv. karak, karavely téměř čtyřicet metrů dlouhý trojstěžník připomínající velrybu).

• K orientaci sloužil kompas, na konci středověku podstatně vylepšený,

• nebo astroláb ( historický - astronomický přístroj, který byl dříve používán mj. na určování a předpovídání poloh hvězd a Slunce).

Průběh objevných plaveb

• Roku 1415 Portugalci dobyli přístav Ceuta – Jindřich Mořeplavec čímž začali éru objevných cest.

• V touze objevit zlato chtěli proniknout do nitra Afriky.

• To se jim však nepodařilo.

• Zavedli ale obchod s pobřežní Afrikou (vzácná dřeva, otroci, slonovina).

• Založili středoafrické město Lagos, zde vznikla společnost obchodující s otroky.

• Roku 1450 Portugalci překročili rovník a učinili další objevy v Africe; snažili se obeplutím Afriky dostat do Indie.

• V letech 1487 – 88 Bartolomeo Diaz dosáhl mysu Bouří (přejmenován na mys Dobré naděje).

• O deset let později (1497 – 98) Vasco da Gama doplul na Indické pobřeží (město Kalikut).

• Podařilo se mu navázat obchodní spojení (hlavní zájem byl o koření).

• Portugalci v Indii stavěli pevnosti na pobřeží (měli chránit obchodní stanice = faktorie).

• Nepodařilo se jim však vytvořit novou říši, protože v Asii již existovaly feudální státy.

• Na počátku 16. století pronikli do Číny (Kanton), v roce 1550 do Japonska.

• V Asii vytvořili rozsáhlou koloniální říši, která byla ale vnitřně nepevná.

• V polovině 17. století v těchto oblastech ztrácí Portugalci vliv ve prospěch Anglie a Nizozemí.

• Španělský královský pár (Ferdinand Aragonský a Isabela Kastilská) přijal návrhy Kryštofa Kolumba na cestu do Indie směrem západním.

• V roce 1492 získali Granadu a ukončili tak reconquistu (opětovné sjednocení říše)

• . V srpnu téhož roku vypluly z přístavu Palos tři lodě (karavely): Santa Maria, Pinta, Niňa.

• Po sedmdesáti dnech plavby spatřili námořníci zem (ostrov Guanahání z Bahamského souostroví), nazvali jej San Salvador (spasitel).

• V příštích dnech objevili Kubu (podle Kolumba to bylo bájné Zipango), Espagnolu.

• Kolumbus byl přesvědčen, že doplul do Indie

• . Do roku 1504 podnikl ještě tři další výpravy, roku 1506 ve Španělsku zemřel.

• Nový kontinent dostal název Amerika, podle obecně přijímané teorie je to podle křestního jména Ameriga Vespucciho. (Někteří autoři se však domnívají, že jméno Amerika může odkazovat i na Richarda Amerike nebo oblast Amerrique v Nicaragui.) 1507 – Pojmenoval Ameriku

• Amerigo Vespucci pocházel z rodiny florentského notáře.

• V letech 1501 až 1502 se zúčastnil své druhé cesty, plavby ke břehům Brazílie, zřejmě jako lodivod nebo kreslič map.

• Úkolem bylo najít cestu kolem objeveného „ostrova“ (tzn. Ameriky).

• Vespucci během této výpravy pochopil, že se nejedná o velký ostrov, ale o celý kontinent.

• Po návratu sepsal leták Mundus Novus (1503), ve kterém popisoval své zážitky, krajinu, zvířata a domorodé obyvatele.

• Zároveň napsal, že je to podle jeho mínění nový světadíl, ne Indie.

• 10. 8. 1519 - 22 se Portugalec Fernando de Magallanes (portugalsky Fernão de Magalhães), podporován španělským králem Karlem I. vydal na jihozápad s cílem přivézt indické koření.

• O průběhu plavby máme podrobné informace díky zápiskům italského dobrodruha Antonia Pigafetta, který jako jeden z mála přežil a po třech letech se vrátil do Španělska.

• Z původních pěti karavel vpluly do Tichého oceánu, který tak námořníci nazvali díky klidnému a slunečnému počasí, pouze tři.

• Jedna z lodí ztroskotala v bouři, druhá se vrátila zpět do vlasti.

• Magallanes musel během plavby čelit nejen nepřízni počasí, ale také vzpourám námořníků, kteří na dlouhé cestě strádali.

• Konce výpravy se nedožil, během ozbrojeného střetnutí s domorodci byl na Filipínách zabit.

• Třetí loď spálili, další se rozlomila pod tíhou nákladu koření.

• Domů se tak vrátila pouze Victoria se zbytkem posádky.

• Náklad koření sice přinesl zisk, ztráty na životech však byly nesmírné.

• Z dvou set námořníků se vrátila jen hrstka.

• Přesto přinesla výprava důležité poznání – byla potvrzena teze o kulatosti země.

• Jistě zajímavé je, že celá výprava byla zaplacena z výnosu z prodeje přivezeného koření (to bylo naloženo na Molukách).

• Při plavbě byla ale porušena smlouva v Tordesillas, protože Filipíny patřily už Portugalsku,

• tudíž lodě plavící se ve španělských službách zde neměly právo zakotvit.

• Proto byla roku 1529 uzavřena nová dohoda v Zaragoze, která Španělsku přiřkla Filipíny a Portugalsku ponechala nejbohatší ostrovy v Indonésii, nazývané „ostrovy koření“ – Moluky.