13. SVĚTOVÉ VELMOCI 2. POL. 19. STOL_
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
13. SVĚTOVÉ VELMOCI 2. POL. 19. STOL.
ANGLIE
-
viktoriánská Anglie - mezi lety 1839 - 1931 vládla jediná panovnice (Viktorie)
-
Viktorie měla během svého manželství 5 nebo 6 dětí, které se dožili dospělosti → panovnické země v Evropě - všichni panovníci byli jejími vnuky (během 1. sv. v. proti sobě bojovali vnuci)
-
supervelmoc - nejrozvinutější, největší a nejbohatší stát světa
-
rozsáhlá železniční síť
-
společnost velmi diferencovaná a nepříliš rozvinutá, velké společenské rozdíly (bohatí x chudí), bujení alkoholismu, zločinnosti - řádění Jacka Rozparovače
-
vznik dělnického hnutí, které se šířilo do celého světa = hnutí zaměstnanců v průmyslu za lepší pracovní a životní podmínky → vznik odborů hájících jejich zájmy
-
velmi demokratická země, ale volební právo jen pro bohaté
-
střídání dvou politických stran u moci - konzervativci a liberálové, později vzniká strana labouristů (obdoba sociálně demokratické strany), která je dnes druhou největší stranou
-
postupně ztrácí suverénní postavení v oblasti průmyslu - do hry vstupuje USA
Britské impérium
Indie: nejvíce ceněná (perla jejích kolonií), ovládli ji přes obchodní společnost, moc zde byla čistě ekonomická
Kanada: zejména zdroj surovin - kožešiny, kvalitní dřevo
Austrálie a Nový Zéland: Anglie sem posílala nepohodlné občany do vězení či vyhnanství - tamní obyvatelé jsou potomky trestanců
Afrika: do poloviny 19. století neznámým kontinentem, poté se začaly pořádat ekonomické objevné výpravy (David Livingstone) a evropské země soutěží o to, kdo si urve víc (první, kdo získal kolonie, byli Belgičané). Francie obsadila západní a subsaharskou Afriku, Anglie vytvořila pás kolonií od severu k jihu (jen Etiopie a Libérie nebyly pod evropskou zemí). Nejvíce zemí pro Británii získal původem chudý farmářský synek Cecil Rhodes. Anglie nikdy neměla problémy s otroky, neboť ti je uznávali jako své bílé pány, přičemž vedla války pouze s “bílými” → Burské války s Holanďany, které Anglie s velkými ztráty vyhrála + rozvíjení infrastruktury
Severní a jižní pól: Země se předháněly o to, kdo bude mít prvního člověka, který stoupil na jeden z pólů - na severu Američan Peary, na jihu po souboji mezi Scottem a Amundsenem to byl Nor Amundsen → poprvé, co Britové nevyhráli souboj o území
též vedli mnoho válek, nejvýznamnější je Krymská válka (1853 - 1856) = souboj o pozici na Balkáně. Původně pouze rusko-turecký konflikt, později se přidala Británie, Francie a Sardinské království na stranu Turecka = porážka Ruska
Koloniální režim: místní vlády většinou zachovány, domorodci se podílejí na správě + slouží i v britské koloniální armádě
Francie
v době druhého císařství za Napoleona III se stává světovou velmocí
zejména tedy vojenská velmoc, neboť Napoleon III se míchal do spousty konfliktů
začíná ovlivňovat dění v Americe (zapojení se do Mexické občanské války - dosazení Maxmiliána Habsburského jakožto císaře v Mexiku = nadvláda Francie → popraven při dalším povstání)
též zapojení se do Krymské války
po Anglii největší koloniální velmocí
po konci 2. císařství nastává období 3. republiky