13. SVĚTOVÉ VELMOCI 2. POL. 19. STOL_
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
→ S: továrny, průmysl, větší populace, kvalifikovaná pracovní síla, země Unie
→ J: zaostalý, zemědělství (plantáže) - práce otroků, plantážníci záměrně neumožňovali otrokům vzdělání
rozpory mezi S a J zejména v otázce otroctví (v pozadí však též zápas o moc) → zformovaly se dvě politické strany
→ demokratická: zájmy jižanských plantážníků, obhajoba otroctví
→ republikánská: zájmy průmyslníků na Severu, proti otroctví
střet vyvrcholil roku 1860 zvolením Abrahama Lincolna jako prezidenta (zastánce svobod, odpůrce otroctví), na což jih reagoval odtržením a vytvořením Konfederace
Občanská válka - válka Severu proti Jihu (1861 - 1865)
útok jižanských jednotek na federální pevnost → ofenzíva Unie (snaha udržení celistvosti → blokáda jižanských přístavů)
z počátku výhoda Konfederace - obranná válka, zkušenější vojevůdci, avšak Unie měla ekonomickou a početní převahu → 1863 obrat ve válce
Abraham Lincoln vydává Předběžné vyhlášení, ve kterém prohlašuje všechny otroky na území Unie za svobodné občany + zákon o bezplatném přídělu půdy kolonistům ze Západu → vznik prvních oddílů černošských dobrovolníků + vyloučení podpory Konfederace Francií, Španělskem a Británií - znamenalo by, že podporují otroctví
bitva u Gettysburgu - generál Lee (konfederace) donucen k ústupu
definitivní kapitulace Jihu po válce u Appomattoxu (1865) → 5 dní na to prezident Lincoln zastřelen v divadle jižanským fanatikem
Výsledky války:
-
rozhodující vliv Severu
-
otroci svobodní, avšak nezbavení sociálního útisku
-
odpor plantážníků → protičernošská hnutí Ku Klux Klan
-
politika rekonstrukce Jihu
- rekonstrukce se ujímá Andrew Johnson → vojenská okupace jihu, hrozba nové války
- snaha vyrovnat rozdíly, industrializace Jihu
- po válce USA předhání hospodářsky Británii a Německo
- rozkvétají tržní vtahy mezi Severem a Jihem
- hodně pracovních příležitostí, levná půda
- příliv přistěhovalců → lepší životní podmínky i pracovní podmínky dělníků lepší než v Evropě
- Theodor Roosevelt - dozor nad průmyslovým podnikáním, omezení moci monopolů, sociální reformy
- boj černých Američanů za politická práva, přes to však stále diskriminování
- genocida Indiánů
zahraniční politika
vliv v Latinské Americe, Tichém oceánu a Karibiku
vznik impéria - námořní velmoc → vástavba Panamského průplavu
masivní elektrifikace - telegraf, žárovka, fonograf, telefon, automobily
cca o 50 let dál než Evropa
dál rasové, náboženské a sociální problémy
vznik nově organizovaného zločinu