14. Česká společnost v 19. století

14. ČESKÁ SPOLČENOST V 19. STOLETÍ

Národní obrození

• Období, během kterého se dvěma generacím českých vědců a spisovatelů povedlo modernizovat jazyk a povznést české písemnictví a bádání o českých dějinách na úroveň nejvyspělejších národů v Evropě

• Dělí se do 3 částí

• Ekonomický, politický, kulturní a sociální proces

Vznik národního obrození

1. Patenty Josefa II. (zrušení nevolnictví, toleranční patent)

• příliv českého obyvatelstva do měst

• český jazyk se postupně stal jazykem pouze venkova a sloužících (tímto se dostal zpět do měst)

• Osvícenské reformy,francouzská revoluce

1. Průmyslová revoluce (šíří se germanizace)

2. vytvoření skupiny vlastenců (národních buditelů)

• drobná, ale i „vyšší“ inteligence (vědci, umělci, faráři, učitelé, lidoví písmáci) posilovali národní vědomí, vraceli se k husitské éře

• panslavismus (oporu hledat u slovanských národů, hlavně Ruska)

• české národní vědomí se emancipuje, distancuje se jednak od cizí společnosti a kultury (německé), jednak od panslavismu (austrofederalismus)

První fáze – defenzivní

• Cíle: zabránit poněmčení, oživit českou řeč a literaturu, působit na co nejširší vrstvy národa

• V roce 1792 byla založena stolice (katedra) české řeči a literatury

• Prvním profesorem českého jazyka se stal František Martin Pelcl

• Josef Dobrovský se snažil se ustálit českou novodobou gramatiku

• Roku 1790 byla založena Česká expedice (V. M. Kramerius) – vydává knihy a noviny určené pro lidové vrstvy

Druhá fáze – ofenzivní

• Projevuje se snaha co nejvíce uplatnit český jazyk, pro vzdělanost lidových vrstev, ve vědě (musí vzniknout terminologie) – také v umění.

• V této fázi vznikala jazyková a historická díla

• Překlady, terminologie

• Josef Jungmann překládal z cizích jazyků do češtiny, vydal česko-německý slovník.

• František Palacký – historik, politik

• Dějiny národa českého v Čechách i na Moravě – věnuje se historii do roku 1526

• Pavel Josef Šafařík – Slovanské starožitnosti

• Ján Kollár – Slávy dcera

• František Ladislav Čelakovský – Ohlasy písní českých

• V divadelní sféře působili bratři Thámové.

• rozvoj divadla: Nosticovo divadlo (později Stavovské) – česky se hraje jen výjimečně

• Vlastenecké divadlo – tzv. Bouda – pravidelná česká představení

• Vzniká hra Fidlovačka

• Matěj Kopecký – Loutkové divadlo

• Národní obrození má v této fázi jazykově kulturní charakter.

Třetí fáze – politická

• Politické požadavky, práva pro český národ, tím pádem zároveň definitivní rozchod s Němci, kteří byli schopní sympatizovat s kulturním, ale ne s politickým hnutím

• Řeší se postavení Slovanů v rámci Rakouska

• Ekonomický rozvoj, rozvoj průmyslové revoluce – vytváří se silná vrstva měšťanstva

• Karel Havlíček Borovský

• Karel Sabina, František Matouš Klácel

• Důležitou roli hrála i česká šlechta

• Vzniká politický program českého měšťanstva – dva proudy:

• liberální (pozvolnými prostředky dosáhnout cíle)

• radikálnější

• Ve 40. letech dochází k radikálním projevům dělnictva – rozbíjení strojů v textilních továrnách (luddismus)

• Národní požadavky: český jazyk ve školách, na úřadech, české zastoupení v rakouském aparátu