14. Česká společnost v 19. století

Františkovsko-Metternichovský absolutismus

• Habsburská monarchie vychází z Napoleonských válek posílená

• Rakousko je oporou Svaté Aliance

• Rakousko je absolutně spravováno

• Největší moc v rukou císaře a kancléře Metternicha

• Měšťané chtějí ústavu, která by omezila moc panovníka

• 1812 – Občanský zákoník

• Zajišťoval rovnost před soudem

• Většina obyvatel byla stále poddanými a vykonávala robotu

• V Habsburské monarchii usedá na trůn František II. – konzervativní vláda, odpůrce reforem

• Obava z liberalismu

• Policejní absolutismus

• Státní tajná policie, kontrola veřejného i soukromého života, špehování, udavačství

• Přísná cenzura

• Osvícenecký absolutismus nahrazen policejním

• 1819 – konference zástupců spolkových států

• Obava z liberalismu

• Libelárně smýšlející profesoři byli pod dohledem

• Zrušeny studentské spolky

• Utlumen společenský a politický život ve střední Evropě

• Po jeho smrti nastupuje duševně zaostalý Ferdinand I. (poslední český korunován král 1836)

• Absolutismus se ocitl v krizi

• Za Ferdinanda vládla Metternich a nový státní orgán – státní konference

Revoluční jaro 1848 v Habsburské monarchii

• Habsburská monarchie nepřipouštěla žádné ústavní experimenty

• V uherské a české části se začalo probouzet sebevědomé národní cítění

• Zrovnoprávnění češtiny s němčinou

• Jednací řečí uherského sněmu se stala maďarština

Počátky revoluce

• 13. března 1848 došlo ve Vídni ke srážce obyvatel s vojskem

• Císař byl donucen propustit Metternicha ze svých služeb

• Vytvořil nová ministerstva a slíbil vypracování ústavy

• Byla zrušena cenzura a zavedeny občanské svobody

• Židé dosáhli úplného zrovnoprávnění

• Uherské části se dostalo značné samostatnosti

Potíže s ústavou

• Koncem dubna vláda vydala ústavu - oktrojovaná

• Výkonná moc se nacházela v rukou panovníka a ministrů

• Ti byli zodpovědní zákonodárnému sboru – říšskému sněmu

• Říšský sněm se skládal ze dvou komor – členská a poslanecká

• Členy pánské komory jmenoval panovník, poslanecká byla volena (k těm byli připouštěni jen bohatí občané)

• Vídeňští demokraté s takto navrženou ústavou nesouhlasili

• V květnu povstali a vynutili si odvolání ústavy

• Novou ústavu měl zpracovat říšský sněm

• Ten měl být jednokomorový a zvolen na základě široce pojatého volebního práva muže

• Vídeňská vláda dala souhlas, aby se rakouští poslanci účastnili frankfurtského sněmu

Pražské petiční hnutí

• V Praze neměly události na jaře 1848 takový spád jako ve Vídni

• Pražské měšťanstvo se sešlo 11. března 1848 na schůzi v restauraci Svatováclavských lázní – Frič, Sabina

• Sestavili petici libelárních, národních a také státoprávních požadavků. Která měla být odvezena císaři do Vídně

• Navrženou petici pak dopracoval tzv. Svatováclavský výbor

• Podepisovali ji Pražané

• Podle jejich představ neměly české země splynout v centrálně spravované říši

• Měly nabýt větších práv a samostatnosti ve federalizované konstituční monarchii

• Císař odpověděl na petici petičním listem

• Ten prohlásil rovnoprávnost češtiny s němčinou v úřadování, zaručoval zřídit zemskou vládu v Čechách, svolat zemský sněm nikoli na základě stavovské příslušnosti ale řádných voleb

• Příprav zemských voleb se ujal Národní výbor

• Chtějí jen federaci