14. Česká společnost v 19. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Františkovsko-Metternichovský absolutismus
Habsburská monarchie vychází z Napoleonských válek posílená
Rakousko je oporou Svaté Aliance
Rakousko je absolutně spravováno
Největší moc v rukou císaře a kancléře Metternicha
Měšťané chtějí ústavu, která by omezila moc panovníka
1812 – Občanský zákoník
Zajišťoval rovnost před soudem
Většina obyvatel byla stále poddanými a vykonávala robotu
V Habsburské monarchii usedá na trůn František II. – konzervativní vláda, odpůrce reforem
Obava z liberalismu
Policejní absolutismus
Státní tajná policie, kontrola veřejného i soukromého života, špehování, udavačství
Přísná cenzura
Osvícenecký absolutismus nahrazen policejním
1819 – konference zástupců spolkových států
Obava z liberalismu
Libelárně smýšlející profesoři byli pod dohledem
Zrušeny studentské spolky
Utlumen společenský a politický život ve střední Evropě
Po jeho smrti nastupuje duševně zaostalý Ferdinand I. (poslední český korunován král 1836)
Absolutismus se ocitl v krizi
Za Ferdinanda vládla Metternich a nový státní orgán – státní konference
Revoluční jaro 1848 v Habsburské monarchii
Habsburská monarchie nepřipouštěla žádné ústavní experimenty
V uherské a české části se začalo probouzet sebevědomé národní cítění
Zrovnoprávnění češtiny s němčinou
Jednací řečí uherského sněmu se stala maďarština
Počátky revoluce
13. března 1848 došlo ve Vídni ke srážce obyvatel s vojskem
Císař byl donucen propustit Metternicha ze svých služeb
Vytvořil nová ministerstva a slíbil vypracování ústavy
Byla zrušena cenzura a zavedeny občanské svobody
Židé dosáhli úplného zrovnoprávnění
Uherské části se dostalo značné samostatnosti
Potíže s ústavou
Koncem dubna vláda vydala ústavu - oktrojovaná
Výkonná moc se nacházela v rukou panovníka a ministrů
Ti byli zodpovědní zákonodárnému sboru – říšskému sněmu
Říšský sněm se skládal ze dvou komor – členská a poslanecká
Členy pánské komory jmenoval panovník, poslanecká byla volena (k těm byli připouštěni jen bohatí občané)
Vídeňští demokraté s takto navrženou ústavou nesouhlasili
V květnu povstali a vynutili si odvolání ústavy
Novou ústavu měl zpracovat říšský sněm
Ten měl být jednokomorový a zvolen na základě široce pojatého volebního práva muže
Vídeňská vláda dala souhlas, aby se rakouští poslanci účastnili frankfurtského sněmu
Pražské petiční hnutí
V Praze neměly události na jaře 1848 takový spád jako ve Vídni
Pražské měšťanstvo se sešlo 11. března 1848 na schůzi v restauraci Svatováclavských lázní – Frič, Sabina
Sestavili petici libelárních, národních a také státoprávních požadavků. Která měla být odvezena císaři do Vídně
Navrženou petici pak dopracoval tzv. Svatováclavský výbor
Podepisovali ji Pražané
Podle jejich představ neměly české země splynout v centrálně spravované říši
Měly nabýt větších práv a samostatnosti ve federalizované konstituční monarchii
Císař odpověděl na petici petičním listem
Ten prohlásil rovnoprávnost češtiny s němčinou v úřadování, zaručoval zřídit zemskou vládu v Čechách, svolat zemský sněm nikoli na základě stavovské příslušnosti ale řádných voleb
Příprav zemských voleb se ujal Národní výbor
Chtějí jen federaci