15. České země a Evropa v 2. polovině 19. století

13. České země a Evropa v 2. polovině 19. století

1) Evropa ve 2. pol. 19. stol.

Po celé Evropě a převážně v Británii dochází k dokončování Průmyslové revoluce, kdy se za pomocí
nejnovějších strojů přešlo od manufakturní ke strojní výrobě. Začala v Británii a přesouvala se dále do
Západní Evropy. Rovněž vznikají první hospodářské krize z důvodu nadvýroby. Dochází ke vzniku
hospodářství volné soutěže (svoboda podnikání), stvbě nových strojů (věk oceli) a masivní výstavbě železnic
po Evropě a USA Měla zásadní vliv na vývoj společnosti a životní podmínky další generace (nejen)
Evropanů. Zároveň dochází k masivní kolonizaci afeických, asijských a amerických zemí V průběhu 18. a
19. století evropské koloniální mocnosti – především Velká Británie, Španělsko, Portugalsko, Nizozemsko,
Francie a nakonec i Německo a Belgie– ovládly velkou část světa a téměř celou Afriku. Kolonialismus
vyvrcholil počátkem 20. století, než se v jeho druhé polovině velmi rychle rozpadl a zhroutil. V Americe
mezitím probíhá občanská válka. Zlepšuje se vzdělávání a nastává rozvoj žurnalistiky. Krymská válka –
spory mezi zaostalým Tureckem i Ruskem, Rusko vtrhlo na východ pod záminkou ochrany svatého hrobu a
chtělo rozšířit svůj vliv na balkánské státy, západoevropské státy (Francie, Británie, Sardinie) však nechtěli
aby Rusko získalo tak velký vliv, proto se proti němu spojili a vymezili neutrální území okolo Černého moře.
Turecko se tak stalo závislé na Západoevropských mocnostech. Dochází ke sjednocení (osamostatnění)
několika evropských států jako důsledek revolučního roku 1848 (-49). Sjednocení Itálie je jev
pozorovatelný již od středověku, dlouhá léta rozdělení Itálie na svobodná města a provincie bránila
hospodářskému a společenskému vývoji. Sjednocování vrcholí v 2. pol. 19. sto. Spolu s hnutím risogiment.
Mluví se o sjednocení te dvou směrů, zdola: Republikánské v čele Giuseppe Mazzini vůdce Mladé Itálie a
Mladé Evropy spolu s radikálem Garibaldim a jeho červenými košilemi. A shora: ze strany Sardinského
království v čele ministerský předseda Cavour, který se snaží sjednotit zemi pod Savojskou dynastii (Viktor
Emanuel II.). Cavour za pomoci Francie Napoleona III., nesčetných italských revolucí a síly Garibaldiho
červených košil nakonec sjednotil Itálii pod nadvládu sicilského Viktora Emanuela II. (1861). Řím se však
stal hlavním městem až r. 1871. Sjednocení Německa - V 50. a 60. letech rozmach těžkého průmyslu
(ocelárny, chemie, těžba uhlí), rozvoj železnice, snaha dohnat Anglii. V politice u moci velkostatkářská
aristokracie. Sjednocení proběhlo shora, iniciátorem bylo Prusko – král Vilém I. a jeho ministerský předseda
Otto Von Bismarck. 1864 válka s Dánskem = zisk Šlesvicka a Holštýnska, 1866 válka s Rakouskem o
definitivní vliv v Německu, porážka Rakouska u Hradce Králové, vytvořen konfederační Severoněmecký
spolek s celní unií, 1870 válka s Francií, záminkou spor o nástupnictví ve Španělsku a snaha Napoleona III. o
vměšování do německých záležitostí, porážka Francie a ve Versailles vyhlášeno německé císařství, připojeno
Alsasko a Lotrinsko. Bylo zahájeno velké zbrojení, posilována armáda. Vyvrcholením bude I. světová válka.
Role císaře se postupně vytrácí, faktická moc v rukou říšského kancléře, který nebyl odpovědný říšskému
sněmu (parlamentu). Šíření militarismu, potlačování sociální demokracie, podpora průmyslu. Zisk drobných
kolonií - Togo, Kamerun, Nová Guinea. Francie a Pařížská komuna - dovršena průmyslová revoluce, ale
pozice až za Anglií i Pruskem, výbojná politika Napoleona III., porážka v prusko – francouzské válce,
Napoleon III. zajat, abdikoval v Paříži vyhlášena 3. republika, Prusové oblehli Paříž, lidové masy se
radikalizovaly, z obavy před revolucí vláda uzavřela příměří za ztrátu Alsaska a Lotrinska. Paříž odmítla se
nechat odzbrojit = vypuklo povstání Pařížská komuna (28.3.1871), v čele radikální republikáni, socialisté,
demokratická inteligence. Komuna se pokusila o rozsáhlé sociální reformy, obrana – národní gardy, teror
proti nepřátelům povstání. Komuna brutálně poražena v květnu 1871. Byla obnovena republika s důrazem na
revoluční hodnoty, Francie nadále určuje umělecké směry, módu, staví se Eiffelova věž, vlna antisemitismu.
Viktoriánská Anglie - světová velmoc, včele průmyslové revoluce, vyrábí a vyváží levné zboží, nemá
konkurenci, propaguje volnou hospodářskou soutěž, centrum obchodu a světových financí, pokrokové
zákony- zákaz otroctví, osmihodinová pracovní doba, zákaz těžké práce žen a dětí do 13 let, stabilní
demokracie – v parlamentu pouze dvě strany – konzervativní a liberální, vznik odborů a dalších politických