15. Revoluční roky v Evropě
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Druhé císařství
Ludvík Napoleon dal v roce 1851 zatknout vůdce republikánské opozice
Součástí tohoto státního převratu byla nová ústava
1852 s ní vyjádřil souhlas i francouzský národ v rámci plebiscitu
Ludvík Napoleon se stal prezidentem na 10 let a obdržel zvýšené výkonné pravomoce
Chtěl, aby se funkce prezidenta změnila v císařský titul
Pomocí politického nátlaku a všelidového hlasování se mu to podařilo
1852 se Francie stává podruhé císařstvím
Císař Napoleon III.
Vláda se nazývá bonapartismus
Lid byl přesvědčen, že Napoleonové přicházejí v období krize
Politika Napoleona III.
Napoleon III. Vládl téměř absolutně
Odpůrce vypovídal ze země (Victor Hugo)
Snažil se napodobovat strýce Napoleona
Chtěl vytvořit z Francie kontinentální velmoc
Získávání dalších kolonií
Francie zasahovalo do vážných konfliktů ve světě
Společně s Velkou Británií vypravila loďstvo a vojsko do Černého moře, kde probíhal rusko-turecký válečný konflikt
Pád Napoleona III.
1870 zahájil zcela nepřipraven válku proti Prusku
Prusko podpořily německé státy
1870 – porážka Francie u Sedanu
Napoleon III. Byl zajat
V Paříži vypukla revoluce a byla povolána republika
Francie ztratila Alsasko a Lotrinsko
Do tří let měla 5 miliard franků ve zlatě
Lidé měli strach z navrácení monarchie
1871 došlo k povstání dělníků v Paříži
Zřízen revoluční výbor – Komuna
Komuna ovládla město a hodlala svrhnout panství buržoazie a nastolit socialismus
Armáda nakonec povstání krvavě porazila
Francie podruhé republikou
Léto po porážce u Sedanu a porážce Komuny probíhala ve znamení stálého politického vývoje
Republikáni definitivně zvítězili, když prosadili přijetí republikánské ústavy
Obnovení občanské svobody, všeobecné hlasovací právo pro muže, odloučení církve od státu, bezplatné školství
Ve Francii radilkání republikáni prosazovali demokratizaci politického života
Socialistické strany zastávaly zájmy stále početnějšího dělnictva
Francii se opět stává koloniální říší
Francie touží po odvetě za potupnou porážku u Sedanu
Vznik Belgie
Vítězství Pařížanů nad Bourbony a vyhnání krále Karla X. měla největší ohlas v Jižním Nizozemím které bylo od vídeňského kongresu součástí Nizozemského království
Obyvatelstvo Jižního Nizozemí nemělo v lásce protestantského panovníka Viléma I.
Také těžce neslo nerovnoprávné zastoupení v nizozemském parlamentu
Koncem srpna 1830 vypuklo v Bruselu lidové povstání
Král se snažil vzpouru vojensky potlačit
Svatá aliance nezasáhla, protože VB a Francie byly zásadně proti šíření vlivu Rakouska, Pruska
Londýnská konference rozhodla, že Jižní Nizozemí se stane konstituční monarchií
Od roku 1831 nese název Belgie
Vládne král Leopold I.
Rychlý hospodářský růst
Rozvoj uhelného, hutného průmyslu