16. Francouzská revoluce

2. fáze: 1792 – 1794:

• zajetí krále a královny

• vznikl nový parlament tzv. konvent (parlament zvolený podle všeobecného hlasovacího práva)

• konvent vyhlásil republiku 22. 9.1972, → ten pak odhlasoval popravu královského páru v r. 1793 (Antoinetta popravu o několik měsíců později). Král popraven v lednu, královna na podzim.

• nastalo soupeření mezi girondisty a jakobíny

• v červnu 1793 bylo 29 nejvýznamnějších girondistů zatčeno a popraveno.

→ diktatura jakobínů – nejradikálnější období revoluce (červen 93 – červenec 94)

• zřízen Výbor pro veřejné blaho (v čele Robespierre)

- výbor sestavil seznamy podezřelých osob, které systematicky likvidoval. Snažil se Francii odstřihnout od všeho tradičního, pokus zrušit i křesťanství, zavedení nového kalendáře s úplně jinými měsíci.

• revoluční teror znamenal, že si nikdo nemohl být jistý svým životem, a tak nakonec v červenci 1794 konvent odhlasoval zatčení a popravu Robespierra (22. 7.1974) = Thermidorský převrat konec revolučního teroru

• k moci se dostaly umírněné střední vrstvy, bylo obnoveno křesťanství a radikálové odzbrojeni

3. fáze: 1794 – po diktaturu Napoleona

• začaly mezi sebou soupeřit dvě skupiny:

• radikální jakobíni x royalisté (příznivci krále a královny)

• vytvořena byla 5-ti členná vláda zvaná DIREKTORIUM

→ několik roků občan. války a konfliktů s francouz. sousedy (Itálie, Německo) přineslo zásobovací potíže, nedostatek potravin → direktorium kritizováno pro neschopnost

• po vojensky neúspěšné výpravě do Egypta (prohrál s Angličany, ale dovezl Rossetskou desku – rozluštil Champollion) se v r. 1799 za pomoci armády prohlásil Napoleon Bonaparte 1. konzulem Francie – využil nespokojenosti ve společnosti a volání po zavedení pořádku

• DEFINITIVNÍ KONEC FRANCOUZSKÉ REVOLUCE

  • výsledky a význam:

    • zbavení moci šlechty

    • zavedena občanská společnost a občanská armáda

Roku 1802 získává Napoleon doživotní hodnost konzula.

Roku 1804 se stává císařem a vydává občanský zákoník (Napoleonův zákoník) – nastává éra napoleonských válek ukončená r.1815 (Waterloo, vídeňský kongres)

Napoleonské války

Roku 1789 – tažení do Egypta – výprava nebyla vojensky úspěšná, ale s armádou pluli i francouzští vědci (egyptologové), z Egypta dovezli tzv. ROZETSKOU DESKU = 3 nápisy stejného obsahu (řecky, démoticky a hieroglyfy). Hieroglyfy rozluštil Champolion.

Říjen 1805 – proběhla bitva u mysu Trafalgar (Fr. x Brit. na moři). Francouzi byli poraženi anglickým vojskem, kterému velel admirál Nelson, ten poté zahynul. Po bitvě u Trafalgaru ztrácí Napoleon námořní vojsko a snaží se Británii poškodit vyhlášeno nařízení KONTINENTÁLNÍ BLOKÁDA.

2. 12. 1805 – bitva u Slavkova (Austerlitz) = BITVA TŘÍ CÍSAŘŮ. Francie: Napoleon, Rakousko: František II., Rusko: Alexandr I.. Byla to nejslavnější výhra Napoleona, celou bitvu řídil z kopce Žuráň. Bitva začala mezi 7.15 – 7.30, trvala cca 8 hodin a patří mezi nejkrvavější bitvy. František II. se po bitvě vzdal titulu císař svaté říše římské. Začal si říkat císař rakouský František I.