30. Hlavní etapy vývoje poválečného ČSR
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
30. Hlavní etapy vývoje poválečného ČSR
v lednu 1945 byla na Jaltské konferenci dohodnuta demarkační linie = jaký stát bude kým osvobozen → určeny poválečné sféry vlivu
12.12.1943 uzavřena smlouva s SSSR o pomoci a poválečné spolupráci
1. poválečná čs. vláda byla zvolena po dohodě Londýna a Moskvy → předseda: Zdeněk Fierlinger, místopředseda: Klement Gottwald, ministr obrany: Ludvík Svoboda, ministr zahraničí: Jan Masaryk
Košický vládní program: - orientace zahraniční politiky na SSSR
- obnovení republiky v předmnichovských hranicích
- vyřešení německé otázky → odsun z ČSR (divoký-neorganizovaný odsun bez právní normy → cca 660 tis. lidí, organizovaný-Benešovy dekrety → odsunuto 2,25 mil. Němců)
- vysídlení Maďarů (44 tis. vysídleno a 70 tis. vyměněno za Slováky, 300 tis. zůstalo a měli být neslovakizováni)
- uznání svébytnosti a samostatnosti Slováků jako národa → vybojovali si to ve Slovenském národním povstání → vytvoření některých slovenských institucí
- vznik Slovenské národní rady a Sboru pověřenců (slovenská vláda) → asymetrické státoprávní uspořádání (neexistovala žádná Česká národní rada)
poválečná ekonomika → znárodnění, zestátnění → přechod soukromého majetku do rukou státu
1. etapa – 1945 – majetek Němců, kolaborantů a zrádců
2. etapa – přírodních zdrojů a klíčového průmyslu (největší podniky)
3. etapa – všechny podniky, které měly více jak 500 zaměstnanců (např. filmové podniky)
pokud se nejednalo o případ 1. etapy tak bylo znárodnění majetku za náhradu, která ovšem neodpovídala skutečné ceně
→ vydáno formou dekretů prezidenta republiky 19.10.1945
pozemková reforma – přerozdělování pozemků → zabavení Němcům, zrádcům a kolaborantům a všem, kteří měli více než 499 ha půdy → mizí nejbohatší vrstva obyvatel
systém národní fronty: všechny politické strany a instituce musely být součástí národní fronty a souhlasit s Košickým vládním programem
systém politických stran: Strana lidová, Národně socialistická strana, Sociálně demokratická strana, Komunistická strana Československa, slovenské strany: Demokratická strana, Komunistická strana Slovenska, Strana svobody a Strana práce
květen 1946 – 1. parlamentní volby do Národního shromáždění (rozdíl mezi Českem a Slovenskem – na Slovensku KSS prohrála) → vznik vlády Národní fronty (předsedou Klement Gottwald, chyběla legitimní opozice, nový vládní program: 2letka s cílem obnovy válkou poničeného hospodářství)
vládní spory: velikost daní (milionářská daň), konfiskace majetku, Marshallův plán (na přímý pokyn z Moskvy odmítnuto), hospodářské potíže
Únor 1948 vrchol vládní krize: 20. 2.1948 demise ministrů stran národně socialistické, lidové, slovenské demokratické strany – předpoklad, že prezident demise nepřijme a donutí Klementa Gottwalda ke spolupráci X reakce KSČ: manifestace na Staroměstském náměstí, vznik ozbrojených lidových milic = nátlak na nemocného Beneše (hrozba občan.války se sovětskou intervencí) => demise Benešem přijata, jmenována nová vláda – složená z komunistů a jejich spojenců (na návrh Gottwalda) → nastolena komunistická diktatura = definitivní konec demokracie, komunistický puč
Ústava 9. května 1948 = základ totalitního režimu + nedemokratické květnové volby 1948 => abdikace těžce nemocného Beneše → prezidentem Klement Gottwald, předseda vlády Antonín Zápotocký(masový nábor do KSČ)
důsledky: rozdělení lidí na stoupence KSČ, nepočetné aktivní odpůrce režimu a pasivní mlčící většinu =>období stalinismu (1948 – 1953): despotický totalitní režim, odstraňování odpůrců, začlenění do sovětského bloku = úplná podřízenost SSSR, centrálně řízený hospodářský systém: přestavba průmyslu, zákon o jednotných zemědělských družstvech (JZD), zkonstruované politické procesy proti tzv. skrytým nepřátelům a škůdcům = zastrašení případné opozice -> justiční vraždy např. 1949 popraven gen. Helidor Píka, 1950 - JUDr. Milada Horáková + další procesy s odpůrci – veznění, nucené práce v dolech atp.= příčina emigrace na západ, snaha o odboj x nejednotnost – (květen 1951 rozhlasové vysílání Svobodné Evropy Tigrid, Peroutka aj.), jednotná státní ideologie (marxismus – leninismus) – vylučuje svobodu myšlení a náboženskou víru
1953 smrt Gottwalda → prezident Antonín Zápotocký, předseda vlády Viliam Široký
1955 začlenění do Varšavské smlouvy
duben 1956 II. sjezd spisovatelů – kritika stranických zásahů do vědy a umění, požadavek svobodné tvorby x kampaň proti sjezdu – pocit ohrožení monopolu strany
hosp. problémy, nová územní organizace → opora režimu o armádu, bezpečnost (SNB) a lidové milice
1960 konstatování vybudování socialismu → nová ústava – přejmenování na Československou socialistickou republiku
hospodářská reforma, nová vlna destalinizace → rehabilitace nevinně odsouzených (např. Husák)
diskuze o reformě společnosti x 1967 politická krize; červen IV. sjezd spisovatelů:tvrdá kritika x Novotného protiútok-> zákaz zveřejnit sjezdová jednání, ze strany vyloučen Vaculík, Klíma, Kundera, zánik Literárních novin
leden – srpen 1968 – počátek obrodného procesu tzv. Pražské jaro: