6. Středověk v Evropě, postavení církve, středověká kultura a společnost

Pohanství se velmi rychle vytratilo. Sice to byl delší a náročnější proces, ale církev byla v této době
mocná a nebylo panovníka, který by s ní chtěl být za dobře. Křesťanství se tak šířilo od panovníků ke
všem vrstvám obyvatel. Ani šlechta neměla moc na výběr, jestliže chtěla panovníkovi sympatie.
Hlavně ve 12. století přibývá ohnisek šíření a prohlubování křesťanství, stejně jako počet kostelů a
klášterů, které přispívaly k prohloubení christianizace.

Vznikají společenství mnichů, kteří žijí podle soubor pravidel – řehole. S tím souvisí vznik klášterů,
ve kterých mniši žijí. Představeným mužského kláštera je opat, ženského abatyše. Všechna pravidla by
se dala shrnout jako „modli se a pracuj“ (Ora et labora). První vznikl řád benediktinů.

Počátkem 12. století vznikají i další řády. Právě kláštery byly ve středověku centrum vzdělanosti.
Mniši zde opisovali knihy a vznikaly zde školy, do kterých však mohli chodit pouze chlapci.

Hierarchie:

1. Papež
2. Kardinálové
3. Arcibiskupové
4. Biskupové
5. Kněží a faráři
6. Jáhnové
7. Věřící

Křížové výpravy

● Vojenské výpravy evropských feudálů v dobách středověku, byly vyhlašovány papežem

● Do pohanských oblastí proti nevěřícím a kacířům ve snaze obrátit je na svou víru
● V 11. století bylo jejich hlavní myšlenkou dobytí Palestiny a znovuzískání hrobu Ježíše Krista

● Církev se taky snaží rozšířit křesťanství a získat bohatou kořist
● Celkem se uskutečnilo 7 výprav

● Italská města velmi bohatla, protože byla využívána jako výchozí přístavy

První křížová výprava (1095–1099) probíhala v několika proudech. Účastní se nejen panovníci a
šlechtici, ale i společenská spodina. Vydává Se přes Byzanc a Sýrii až do Jeruzaléma, přitom
vraždí a rabuje ve jménu boha. Tato výprava roku 1099 uspěla a porazila Turky. Vzniklo zde
Jeruzalémské království a k němu se přidaly další křižácké státy. Po 90 letech se však stejně vrátí
pod muslimskou správu.

Třetí křížová výprava (1189-1192) byla nejvelkolepější. Účastnili se jí významní evropští
panovníci jako Friedrich I. Barbarossa, francouzský Filip II. August nebo anglický Richard Lví
Srdce, tato výprava však nepřinesla významný územní zisk.

Další výpravy ve 13. století jen nepatrně rozšířily křižácká území, ty navíc musely čelit nájezdům
Mongolů a Arabů, jejich území se postupně začala zmenšovat a křižáci ztratili poslední území
roku 1291 v bitvě̌ u Akkonu. Hlavními přínosy křížových výprav bylo zbohatnutí italských měst a
posílení majetku a prestiže církve a panovníků, rozvinul se obchod a nové kulturní a vědecké
poznatky. Výpravy také vedly ke vzniku rytířských řádů, jako byli templáři, johanité či němečtí
rytíři.#

Document Outline

• 6. Středověk v Evropě, postavení církve, středověká kultura a společnost
• Počátky křesťanství
• Křesťanství ve středověku
• Křížové výpravy