7. Český stát za vlády Přemyslovců a Lucemburků

- zhotoven Kodex vyšehradský (korunovace)

- zbaven poplatků říši, povinnost dát 300 jezdců ke korunovaci císaře zůstává.

- proti snahám svého bratra pražského biskupa Jaromíra zakládá Vyšehradskou kapitulu.

➢ Roku 1125 vládcem Čech Soběslav I. (nejml. Syn Vratislava II.). Poté vládne jeho synovec

Vladislav II.

- (1140 – 1172) spojencem císaře Friedricha I. Barbarossy

- obdržel dědičný královský titul (nástupnictví svému synovi Bedřichovi).

- princip Primogenitury – nástupnictví nejstaršího syna.

- rezignoval v Bedřichův prospěch – dlouhý boj Přemyslovců o moc.

Český stát za posledních Přemyslovců

➢ Konec 12. stol. - rozbroje mezi Přemyslovci – úpadek autority českého vládce.

➢ Konrád Ota 1182 udělen titul markraběte Friedrichem I. Barbarossou

- spojení Moravských knížectví, vznik markrabství moravského.

➢ Boje mezi Čechy a Moravany – bitva u Loděnic 1185

- Moravané poraženi, tzv. Knínská dohoda – Morava zpět pod českou svrchovaností.

- Čechy a Morava prohlášeny za jediný stát.

- První český zákoník: statuta Konráda Oty – princip svobodného vlastnictví pozemků a
soudnictví.

- Po Konrádově smrti (1191) boj o knížecí stolec do roku 1997 – na trůně Přemysl
Otakar I.

Přemysl Otakar I. - králem od mezi lety 1198 – 1230.

➢ podpora městské kolonizace (vesnická kolonizace organizována hlavně šlechtou, příp.

Církví). Založení řady královských měst (např. Hradec Králové, Brno, Olomouc, Znojmo,
Litoměřice...)

➢ 13. stol. Úzké spojení Českých zemí s kulturním a politickým životem Evropy, stabilizace

královské moci, vznik měst, šlechtické hrady, příchod něm. obyvatelstva.

- tvořena podoba vrcholně středověké monarchie, dovršena struktura osídlení, převládly
peněžně tržní vztahy.

- zakládání vesnic na zákupním právu (tzv. Emfyteutická kolonizace, kterou byl stanoven
dědičných pacht.

- královská města získávají samosprávu.

➢ Vláda Přemysla Otakara I (1197 – 1230)

- obratná politika obnovila v Čechách královskou hodnost.

- Titul stvrzen roku 1212 Zlatou bulou sicilskou, kterou Přemysl získal od císaře
Friedricha II.

Zlatá bula sicilská – listina vydaná 26.9. 1212 římským králem Fridrichem II v Basileji
(Švýcarsko) s jeho pečetí krále sicilského, stvrzující Přemyslu Otakarovi I. dědičnost
královského titulu, titul říšského arcičíšníka, kurfiřtskou hodnost, jeho formální povinnosti
vůči římskému panovníkovi a nedílnost území českého státu.

- seniorát nahrazuje primogenitura – nástupnictví prvorozeného syna vládnoucího
panovníka.

- Bula = kovový otisk pečetě papeže nebo říšského císaře.

- uznal nezávislé postavení Čech na říši a právo českého krále volit císaře
(kurfiřtský hlas)

- Přemysl upevnil stát (seniorát nahradil primogeniturou) roku 1228 dal korunovat syna
Václava.