8. Vrcholný středověk

Islám vs. Křesťanství

• Evropa se snažila vojensky získat území Blízkého východu

• Tyto výboje byly spjaty s šířením římskokatolické víry

• 11. století se rozpadly córdobský chalífát na Pyrenejském poloostrově

• Kastilský panovník Ferdinand chtěl znovuovládnout poloostrov křesťany

• Toto úsilí úspěšně skončilo až roku 1492

• Tomuto období se říká reconquista

Křižácké výpravy

• Vojenské jednotky se od 11. století vydávali do Svaté země, aby ji osvobodili od muslimů

• Cesta vedla k božímu hrobu a měla šířit křesťanství i mimo Evropu

• První křížová výprava byla vyhlášena papežem Urbanem II. 1095

• 1099 dorazila výprava do Jeruzaléma

• Nastaly krvavé boje

• Nakonec vytvořili Jeruzalémské království

• Po 90 ti letech však Jeruzalém opět padl do rukou muslimů

• Některé křižácké výpravy sledovaly i jiné cíle

• 1202 – 1204 využily křížácké tažení Benátky aby oslabily Byzantskou říši

• Ve 13. století výpravy skončily

• Dětská křížová výprava - 1212, Osvobodit Jeruzalém měly jen děti, které nebyly pošpiněny hříchem

• Po skončení křížových výprav byly během 13. a 14. století podnikány výpravy do Pobaltí, kde žilo hodně pohanů

• Dále probíhaly křížové výpravy proti kacířům

• Rytířské církevní řády: Johanité, maltézští rytíři, řád německých rytířů, templáři

• Ochraňují poutníky

Anglie

• V polovině 12. století usedá na trůn Jindřich Plantagenet – dědí i území ve Francii

• Jeho syn Richard lví srdce se účastnil křížové výpravy

• Toho chtěl využít jeho bratr Jan Bezzemek a chtěl se zmocnit koruny

• Nakonec se s Richardem usmíří a po jeho smrti Jan usedá na trůn

• V této době dochází k oslabení panovnické moci a v důsledku tohoto také k částečné ztrátě území ve Francii (proto přízvisko Bezzemek)

• V Anglii vznikaly rozpory ve společnosti

• Vyšší šlechta se stále více chtěla podílet na politickém rozhodování

• Šlechta vlastnila rozsáhlý pozemkový majetek

• 1215 – Magna charta libertatum

• Vydává ji Jan Bezzemek

• O osudu země rozhodovalo shromáždění vysokých šlechticů

• Nikdo nebude bez řádného soudního vyšetřování uvězněn, a proti nezákonnému uvěznění měli královi poddaní právo se odvolat;

• Král mohl vybírat nové daně pouze se svolením Velké rady (zástupci šlechty a měšťanstva). Tato rada sice neomezovala přímo královskou vládu, ale měla právo její kontroly

• Parlament se od poloviny 13. století skládal ze dvou komor: sněmovny lordů (horní) a obecné komory, v níž měla zastoupení nižší šlechta – tím byly položeny základy Dolní sněmovny

• . Jejím založením byly položeny základy anglického parlamentarismu.

• Magna charta ovlivnila vývoj zvykového práva a dalších ústavních dokumentů.

• Zajímavé je, že v poupravené podobě platí dodnes

Francie

• Francii překonávala roztříštěnosti raného středověku

• Na přelomu 12. a 13. století vládl král Filip II. August

• Filip byl Kapetovec, snažil se rozšiřovat území, zvětšit rodový majetek, neobnovoval léno

• Snažil se získat území Anglie

• 1214 porazil Jana Bezzemka a Otu IV. Brunšvického a dobyl větší část anglického území ve Francii

• Francie se tak stala nejvlivnějším činitelem v evropské politice

• Ve 13. století je ve Francii zavedena inkvizice

• S inkvizicí souvisí mj. tažení proti Albigenským (odnož katarů, nevěřili v odpuštění hříchů, snažili se žít „čistý“ život – byli prohlášeni za kacíře a byla proti nim vedena křížová výprava 1209 – 1229)

• Inkvizice také podnikala tažení proti židům (kvůli lichvářství).

• Byli vypovězeni státní bankéři (tím zrušeny dluhy), zavedeny nové daně (zdaněny obchody).

• Filip IV. Sličný byl panovník rázný a bezohledný

• Rozšířil svou moc

• Chtěl si podmanit duchovenstvo

• Dostal se do sporu s papežem Bonifácem VIII.

• Zajal papeže

• K prosazení své politiky svolal král poprvé generální stavy (shromáždění šlechty, měst, francouzského duchovenstva), které byly oporou panovníka (proti papeži).

• Roku 1309 Filip Sličný přinutil nového papeže Francouze Klimenta V., aby přesídlil do Avignonu.

• Tomuto období se říká avignonské zajetí papeže, které trvalo až do roku 1378

• Za vlády Filipa IV. vrcholí ve Francii centralizační moc, která se opírá o šlechtu obsazovanou do královských (dvorských) úřadů.

• Za to mu byla dvorská šlechta loajální.

• Silná pozice Francie na počátku 14. století však byla jen dočasná a byla značně oslabena stoletou válkou.