8. Vrcholný středověk
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Plnoprávnými obyvateli města byli měšťané
Měli určitá práva ale i povinnosti
Měšťané vykonávající stejnou činnost se sdružovali do cechů
Obchodníci byli nejbohatší obyvatelé města
Poté následovali mistři, kteří si brali do služeb své tovaryše
Učení o trojím lidu
Kněží, válečníci a dělný lid
Povinností duchovních bylo seznamovat společnost se zásadami křesťanské víry a dbát o spásu lidské duše
Světský stav nebo válečníci měli města chránit před nepřáteli
Dělný lid – náleželi mu všichni, kdo se živili orací rukama
Dělba práce
Židé
Židé měli ve společnosti zvláštní postavení
Židé měli vlastní ulice, čtvrti, hřbitovy, školy a synagogy
Na počátku 13. století církev rozhodla, že je třeba Židy ze společnosti vyčlenit
Lidé nenáviděli Židy a tuto nenávist prohlubovali i panovníci
Při finančních potížích zbavovali Židy majetku
Pogromy – rabování židovských čtvrtí
Židé obývali ohraničené čtvrti – ghetta
Vznik vysokých škol
K šíření vzdělanosti se zakládaly vysoké školy – univerzity
Evropská společnost potřebovala stále větší počet vzdělaných lidí
Studenti se vzdělávali zejména ve filozofii, přírodních vědách, právu, lékařství či teologii
V čele univerzity stál rektor
V čele fakult stáli děkani
Po skončení studia studenti dostali tituly – bakalář
Nejslavnější univerzity byly v Padově, Boloni, Paříži, Oxfordu a Cambridgi
Karlova univerzita – první univerzita ve střední Evropě, 1348
Studenti vytvářeli vrstvu středověké světské inteligence
Nižší školství
Mladí šlechtici měli soukromé učitele
Měšťanští synové navštěvovali školy buď u farních kostelů nebo zřízené městskou radou
Rytířská kultura
Rytířská kultura vzniká během křížových výprav
Vycházela z představy, že každý šlechtic je povinen řídit se křesťanskými zásadami a chránit víru i mečem
Rytířský titul si museli zasloužit (hlavně odvahou v boji i svým vystupováním)
Na rytíře pasoval panovník či jeho zástupce
Rytíř se zavazoval dodržovat rytířské hodnoty
Rytíř dostal erb a heslo
Rytířské hodnoty: Čest, věrnost (Bohu, panovníkovi, zemi), štědrost (vůči církvi), ochrana (sirotků,, vdov, bezbranných)
Každý směl vlastnit koně a patřičné zbraně, zbroj
Rytířské dovednosti se dokazovaly během turnajů
Dvorsko-rytířská kultura
Rytířský způsob života nebyl zaměřený jen na boj a válku, ale i na jiné druhy zábavy, jako je tanec, naslouchání písním, básním a pořádání velkých hostin
Rytíři uchovávali úctu k ženě, což byla změna od vesnické společnosti či společnosti v raném středověku – proto hovoříme o dvorsko- rytířské kultuře
Na dvorské zábavy byli pozívání hudebníci, básníci, skladatelé, kejklíři, akrobaté, apod.
Typické byly skladby a básně o slavných bojovnících
Trubadúři, minnesangři, truvéři