Lucemburkové na českém trůně - maturitní otázka

11. Středověká Evropa ve 12. – 15. století

Christianizace Evropy v 11. století

Organizace prvotní církve

• jednota všech věřících

• kněžskou službu plní biskupové

• každý sbor jeden biskup

• moc a pravomoci se přesouvají na biskupy

Vývoj církevní organizace

• 4. století

• vzniká statut arcibiskupa

• vzniká papežský stát a statut papeže

• papež Řehoř II. Veliký: odvozuje nástupnictví od sv. Petra, upevňuje církevní organizace

Avignonské zajetí papežů

• 1309–1378

• papež Bonifác VIII. konflikt s francouzským králem Filipem IV. Sličným

• Bonifác vydává Bulu o nadřazenosti papeže; Filip ho nechává zajmout a po jeho smrti 1305 prosadil za papeže Klementa V.

• papež přinucen přesídlit do Avignonu

• ve 14. století se papežský stát dostal pod silný vliv Francie a došlo k velkému úpadku katolické církve. Sídlo v Avignonu si vybudoval prý kvůli lepším podmínkám pro chatrné zdraví, Klement V., který byl zcela závislý na francouzském panovníkovi. Také jeho následovníci zůstali zcela ve vleku francouzské politiky a papežský dvůr se luxusním životním stylem nijak nelišili od světských dvorů panovnických

• Urban V. se v roce 1367 pokusil znovu usadit v Římě, ale kvůli nepřátelské až nebezpečné situaci se roku 1370 vrátil do Avignonu. O přenesení papežského stolce usiloval i jeho nástupce Řehoř XI., který se nakonec v Římě objevil v roce 1377

• Urban VI. byl pro podezření z duševní choroby sesazen a namísto něj zvolen Klement VII. Tím začala řada vzdoropapežů, když se oba muži vzájemně exkomunikovali a Klement VII. přesídlil opět do Avignonu. I po jeho smrti trvale zůstali 2 papežové, jeden v Římě a druhý v Avignonu. Evropské státy se rozdělily podle toho, kterému papeži stranily. Bylo to skandální období vládnoucích papežů, kdy prestiž papežského úřadu klesla na dno.

• Jednota církve byla obnovena až na kostnickém koncilu volbou Martina V.

Křížové výpravy

• souhrnné označení vojenských tažení evropských feudálů do pohanských oblastí nebo proti kacířům či jinověrcům, která byla vyhlášena papežem a motivována i zdůvodňována náboženskými ohledy

• 1095–1291; bylo jich 8 (9)

• nejproslulejší – východní Středomoří, Palestina → osvobození míst, kde působil Kristus, božího hrobu, dobytí Jeruzaléma

• kromě toho hospodářské a politické zájmy

Příčiny

• proměny evropské společnosti, mnozí měli z výprav zisk

  • dědičnost šlechtických lén – majorát = veškeré léno zdědil nejstarší syn; mladší synové se snažili získat postavení v církvi nebo nové léno, k čemuž měli možnost při válečných výpravách

  • výhodou mohly být výpravy i pro některé poddané – možnost usadit se na nové půdě – osvobození od dávek a daní

  • italská města (Benátky, Janov, Pisa) – zisk z přepravy vojáků na lodi, zprostředkování obchodu s Orientem

  • nárůst obyvatelstva v Evropě