Lucemburkové na českém trůně - maturitní otázka

• letité spory mezi oběma zeměmi

• 1066 – Hastings – do Anglie se dostávají Francouzi (francouzské Normandie) v čele s Vilémem Dobyvatelem (leník francouzského krále – Normandie), Anglie se proměňovala v centralizovanou monarchii

• spor obou království o nadvládu nad důležitým obchodním centrem, Flandrami. Před začátkem stoleté války měli v těchto sporech převahu Francouzi. V roce 1336, tedy rok před začátkem války, dal flanderský kníže Ludvík I. pozatýkat všechny anglické obyvatele své země. Následovalo odvetné opatření ze strany Angličanů: zákaz vývozu anglické vlny do Flander a dovozu flanderských výrobků (především sukna) do Anglie. Ve Flandrech vypuklo lidové povstání pod vedením Jakoba van Artelvede. Anglický král Eduard III. se stal jeho spojencem. Když však francouzský král Filip VI. napadl anglické državy ve Francii, Eduard III. pod záminkou nároku na francouzský trůn vyhlásil Francii válku.

Průběh

• Stoletou válku můžeme rozdělit na tři etapy:

  • První etapa (1337–1360)

  • Druhá etapa (1360–1415)

  • Třetí etapa (1415–1453)

První etapa

• Na počátku stoleté války měli Angličané především zájem udržet si své území ve Francii stejně jako upevnit své obchodní postavení ve Flandrech. Spojencem Francie bylo Skotsko, které jen těžko snášelo svoji lenní závislost na Anglii. Spojencem Anglie byly samotné Flandry.

• Edward III. x Filip VI., Jan II., (Karel V.)

• 1340 – námořní bitva u Sluys – vítězství Anglie, kontrola nad průlivem La Manche

• 1346 – bitva u Kresčaku; porážka francouzské přesily

• Francouzské vojsko – šlechtická jízda a oddíly měšťanů a žoldnéřů.

• Anglické – jízda, lukostřelci z Walesu ozbrojenými dlouhými luky

• 1347 – dobytí Calais Angličany

• 1347–1350 mír

• 1360 mír v Brétigny; Anglický král Eduard III. se zřekl francouzské koruny a Flandry setrvaly v moci Francouzů. Angličanům však zůstalo přístavní město Calais, jakož i většina francouzského území. Kromě toho měl král Jan zaplatit obrovské výkupné v hodnotě tří milionů dukátů. Když nezaplatil, byl jako zajatec odveden do Anglie, kde v roce 1364 zemřel

Druhá etapa

• 1364 – na trůn Karel V.

• Francouzi obnovili boje a vedli malé bitvy, těm velkým se vyhýbali, po několika vítězstvích výrazně zmenšili anglické državy; zbourání několika francouzských hradů

• 1377 zemřel v Anglii král Eduard III. a zanechal vládu svému vnukovi, Richardu II.; ten potlačil občanské povstání pod vlivem Wicliffových myšlenek o zrušení stavů; poté se zbavil protivníků a posunul svou vládu k absolutismu

• jeho bratranec Jindřich (IV.) využil jeho nepřítomnost a nechal se zvolit králem

• 1400 – popravení Richarda II.

• Ve Francii od roku 1380 vládl syn Karla V. Karel VI. a pro zemi tehdy nastaly zlé časy. Za mladého panovníka nejprve vládli jeho strýcové. V zemi vypuklo několik povstání; v Paříži, ve Flandrech i jinde. Povstání byla potlačena a v roce 1384 se vlády ve Flandrech ujal burgundský vévoda Filip. Po získání Flander se začalo Burgundsko Francii stále více odcizovat a vedlo stále nezávislejší politiku.

• V roce 1388 se Karel VI. odvrátil od svých strýců a vybral si rádce z příslušníků nižší šlechty. V roce 1392 se u něj objevil první záchvat duševní choroby a vlády se znovu chopili jeho strýcové. Když v roce 1404 burgundský vévoda Filip zemřel, jeho syn Jan Nebojácný si chtěl zachovat svůj vliv a postavení ve vládě. Když se mu v tom pokoušel zabránit králův bratr Ludvík, dal jej Jan v roce 1407 zavraždit. Následovala občanská válka mezi burgundskou a orleánskou stranou.