Nelson Mandela - životopis
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Nelson Mandela
18. července 1918–5. prosince 2013
ŽIVOT:
Nelson Mandela byl významný jihoafrický politik, bojovník proti apartheidu, první černošský prezident JAR, vyrůstal s negramotnou, ale křesťansky oddanou matkou. Jeho otec Henry Mandela byl náčelník kmene Thembu. Základní a střední vzdělání dohromady získal na metodistických školách, které byly speciálně určeny pro původní obyvatele Jižní Afriky. Bakalářská studia začal na Fort Hare University, kde studoval angličtinu, antropologii, politiku a římské právo. Krátce poté, co se zapojil do styku studentské zastupitelské rady proti univerzitní politice, byl okamžitě z vysoké školy vyloučen. Později odešel do Johannesburgu, kde na tamní univerzitě dálkově studoval práva, ale kvůli politické aktivitě několikrát neuspěl u zkoušek, nebo z nich byl i záměrně vyhozen a roku 1949 byl vyloučen z univerzity v Johannesburgu. Závěrečné zkoušky z práv úspěšně a bez problémů ukončil teprve až v roce 1953. Od ukončení studia pracoval jako obhájce u soudů.
POLITICKÉ POČÁTKY:
V roce 1942 se stal členem Afrického domorodého kongresu – hnutí usilující o odstranění rasové diskriminace. Po volbách v roce 1948, kterých se mohli zúčastnit pouze bělošské obyvatelstvo, vyhrála Národní strana s její politikou zavedení apartheidu. Obyvatelstvo černé pleti nemělo přístup do různých společenských institucí jako např. do autobusů, vlaků a jiných dopravních prostředků, nemocnic a dalších zdravotnických zařízení, kin, restaurací, parků, a jiných veřejně přístupných míst určených obyvatelům bílé pleti. roku 1955 byl založen Africký národní kongres. Ten vznikl spojením několika organizací: komunistická organizace Jihoafrického odborového svazu, Africký domorodý kongres a další Komunistické strany Jižní Afriky. Mandela spoluzakládal a později řídil tzv. Ligu mladých ANK -> vedl řadu stávek a bojkotů.
VÝVOJ – 1. POLOVINA 50. LET 20. STOLETÍ:
V roce 1952 došlo ke smíření se s komunisty. V této době byl velmi ovlivněn díly autorů, jako jsou filozofové a spisovatelé V.I. Lenin, F. Engels nebo Karl Marx. Často prosazoval odpor s nenásilnou cestou, kde se inspiroval M. Gándhím. Měl proslov k davu, kam přišlo až 10 tisíc obyvatelů. Velké shromáždění však brzy potlačením po pokusu povstání v čele s Nelsonem. Důsledkem toho byl Nelson Mandela uvězněn ve věznici Marshall Square, naštěstí jen na krátkou dobu. Počet členů Afrického národního kongresu vzrostl až na sto tisíc členů. Vláda reagovala vyhlášením stanného práva.
VÝVOJ – 2. POLOVINA 50.LET 20. STOLETÍ:
Roku 1955 také dojednával podporu vyzbrojení Číny. Na kongresu lidu byla přijata Charta svobody, která poskytla hnutí antiapartheidu základní program s hlavními body demokracie, rasové rovnosti a znárodnění velkých podniků. Kongres byl ale nakonec rozehnán policií. Roku 1961 se stal dočasným velitelem „Kopí národa“, což bylo ozbrojené křídlo Afrického národního kongresu (zde se N. Mandela inspiroval hnutím Fidela Castra). Názory této skupiny čerpal z děl politiků Mao Ce-tunga a Che Guevaryho. První členové této skupiny byli běloši.