Otázka 21 – Zásadní změny světového vývoj po roce 1848

Otázka 21 – Zásadní změny světového vývoje po roce 1848

• Dění v Evropě (a jejích koloniích) v druhé polovině 19. století

• Revoluce roku 1848

• Také označován jako Rok národů či Jaro národů; jedná se o vyvrcholení nacionalismu

• Jedná se o rok, kdy došlo v rámci Evropy k revolucím ve většině zemí

• Většina těchto revolucí však byla potlačena

• První náznaky revoluce se objevují v Itálii, v severoitalských státech

• Odtud se přesunuly do Francie, kde došlo k svržení monarchie a založení republiky

• V 2. polovině února navíc vychází Komunistický manifest, který otevřeně vyzývá dělnickou třídu k revoluci (většina účastníků revolucí také byli dělnická třída)

• V březnu 1848 dorazila revoluční vlna do jižního Německa

• Tamější politici se pokusili revoluci předejít sérií liberálních reforem

• Revoluce nejen že přišla, ale zvrtla se v ozbrojené povstání (250 tisíc objetí)

• Výsledkem povstání bylo svolání frankfurtského parlamentu

• Cílem parlamentu bylo vypracování ústavy, projednávají se i možnosti sjednocení

• V březnu 1848 dorazily zprávy o revoluci i do Vídně

• Ze strachu před revolucí byl propuštěn kníže Metternich a bylo přislíbeno uvolnění

• 3. března 1848 začala revoluce v Uhrách, kterou vyburcoval tzv. Kossuthův projev

• 15. března 1848 byly přijaty uherské požadavky a Uhry získaly větší autonomii

• V Českých zemích nebyly události tak drastické jako ve zbytku říše

• Byla sepsána petice žádající rovnost češtiny s němčinou a větší autonomii pro Čechy

• Ta byla přijata tzv. kabinetním listem, který na petici odpovídal kladně

• Mezitím se však Češi odmítli podílet na německém sjednocením, čímž se zhoršili vztahy mezi Čechy a Němci žijícími v Českých zemích

• Na začátku června 1848 byl do Prahy svolán slovanský sjezd

• 12. června 1848 vypukly nepokoje a odzbrojené konflikty mezi vojskem a radikálními Pražany (převážně studenti podporováni i studenty z dalších měst)

• Tzv. pražské svatodušní bouře byly tvrdě potlačeny generálem Windischgratzem

• Slovanský sjezd byl rozpuštěn a Praha byla obklíčena, mnoho lidí bylo perzekuováno

• Vznik kapitalismu

• Kapitalismus – ekonomický systém, kde jsou výrobní prostředky v soukromém vlastnictví a provozovány za účele zisku

• Začátky kapitalismu lze najít v 16. století., kdy je upouštěno od feudálních vztahů

• Největší rozmach kapitalismu nastává v 19. stol., jedná se o kapitalismu neregulovaný

• Je spojen se vznikem buržoazie a dělnické třídy

• Neodmyslitelně souvisí s urbanizaci a začátkem zaměstnávání lidí v továrnách

• Je kritizován za necitlivost a „zotročování“ lidí pro peníze (práce dětí, soc. nejistota,..)

• Tyto problémy se nejvíce odrazují ve Velké Británii, kde vznikají alternativní směry

• 24. února 1848 vydali Karl Marx a Bedřich Engels Komunistický manifest

• K mnohým dalším (krajně levicovým) experimentům docházelo v některých továrnách

• Většina těchto pokusů skončila katastrofou

• Začátkem 2. poloviny 19. století se začala situace dělnické třídy zlepšovat

• Vznikají odbory, v některých pozicích již nemohou děti pracovat, důchody,…

• Sjednocení Itálie

• Také známé pod italským názvem Risorgimento

• Od rozpadu Západořímské říše ztrácela Itálie svou moc a byla ovládána jinými státy

• Mezi lety 1796 až 1815 byla Itálie pod nadvládou Napoleona

• Po jeho porážce se Itálie opět rozdělila na 8 států, většina z nich pod nadvládou zvenčí

• Toto rozdělení bylo dohodnuto na Vídeňském kongresu (1814–1815)

• Po porážce Napoleona se začínají v Evropě objevovat národnostní hnutí

• Snahy o sjednocení Itálie a obnovení slávy ŘŘ existují již ve středověku

• 1820 – povstání v Neapolsku, potlačeno za pomoci Rakouska

• 1830 – ve Francii nastala Červencová revoluce, kdy byl svržen král Karel X.

• V Parmě začala nová vlna snah o sjednocení, ta se rozšířily do Moderny a Bologně

• I tyto snahy byly potlačeny rakouským vojskem, vedeným maršálkem Radeckým

• Roku 1831 zakládá Giuseppe Mazzini hnutí Mladá Itálie

• O dění v Itálii se touto dobou začínají zajímat i evropské státy

• Proti sobě v této otázce stojí Británie s Francií proti Svaté Alianci (RA, RU, PRU)

• V Itálii se rozvíjí hospodářství, jsou stavěny železnice, banky, obchody a manufaktury

• Roku 1847 podepisuje papež Pius IX. reformy, které uvolňují systém

• Dochází k zrušení cenzury, uvolnění tisku a dochází i ke správním reformám

• 12. ledna 1848 dochází k povstání v Palermu; to se později rozšiřuje do celé Itálie

• Neapolský král, Ferdinand II., byl donucen přijmout ústavu

• Později byla přijata i v Toskánsku, Sardinii a Papežském státě

• Nepokoje v Miláně a Benátkách vedly k rakouské invazi

• Tím začala První italská válka za nezávislost (březen 1848 – březen 1849)

• Tu vyhrálo Rakousko-Uhersko vedené maršálem Josefem Václavem Radeckým

• Snahy o sjednocení se zaměřily na zahran. politiku, došlo k utužení vztahů s Francií

• Sardinie se zapojila do Krymské války, bojovala na straně VB a Francie

• Sardinie sepsala dohodu s Napoleonem III. o rozdělení Itálie na 3 kusy

• 19. 4. 1859 dostává Sardinie ultimátum, 29. 4. začíná Druhá válka za nezávislost

• Sardinsko-francouzské vojsko získalo Milano a vyhrálo další 2 bitvy

• Během války došlo k bitvě u Solferina (24. 6. 1859), díky níž vznikl Červený kříž

• V této době se Guiseppemu Garibaldimu podařilo ovládnout Sicílii a dobýt Neapol

• Pomohl svrhnout vládu Bourbonů a založit zárodek Italského států

• 11. 7. 1859 vyhrálo italské vojsko Druhou italskou válku za nezávislost

• Počátkem roku 1860 byl sjednocen sever Itálie a byl spojen jih a sever Itálie

• Řím byl však nadále ovládán Francouzi, kteří ho „chránili“

• V bitvě u Mentany, 3. 11. 1867 byl poražen Garibaldi; snaha o připojení Říma

• Kvůli Prusko-francouzské válce se museli Francouzi z Itálie stáhnout

• Tím bylo dovršeno sjednocení Itálie; ta se brzy stala významným evropským státem

• Sjednocení Německa

• Předobrazem Německa 19. století byla Svatá říše Římská (962 – 1806)

• Jednalo se o spojení království centrální Evropy s voleným císařem

• Byla rozpuštěna 6. srpna 1806 Napoleonem po bitvě u Slavkova

• Na území bývalé SŘŘ vzniká Rýnský spolek, loutkový stát Francie

• V této době byli Němci spojeni jen jazykem (rozděleni nábožensky či státně)

• Pro uchování rovnováhy moci vzniká Německý spolek s Pruskem v čele

• Vzniká také Zollverein, německá ekonomická a obchodní sféra (posílení Německa)

• Německé země, stejně jako Japonsko, prošli rychlou a úspěšnou industrializací

• Roku 1848, v reakci na revoluci, vzniká parlament

• Císaři Fridrichu Vilémovi IV. je nabídnuta císařská koruna pro celé Německo

• Císař však korunu odmítá, nechce jí přijmout z rukou „povstalců“

• Touto dobou se do parlamentu dostává kancléř Otto von Bismarck

• Tento konzervativní politik zavedl politiku Realpolitik (postupné sjednocení země)

• Bismarck rozšířil armádu a posílil pruskou ekonomiku

• Objevují se 2 myšlenky sjednocení: Kleinedeutschland (spojení pouze německých národů) a Großdeutschland (spojení všech bývalých zemí Svaté říše Římské)

• Roku 1864 začíná Válka s Dánskem, Dánsko je poraženo a téměř se stává Německem

• Ve válce s Dánskem spolu bojovalo Prusko a Rakousko, jejich vztahy se však po konci války zhoršily a vyústily v Bratrskou válku (1866)

• Ta skončí bitvou u Hradce Králové a vyhraje v ní militaristické Prusko

• Následně vzniká Severoněmecká konfederace (Prusko a sever dnešního Německa)

• Roku 1870 začíná Prusko-francouzská válka; ta je vedena kvůli sporům o nástupnictví na španělský trůn (královna Isabela II. byla svržena a hledal se nový král)

• Prusko chtělo na trůn dosadit prince Leopolda, to se nelíbilo Francii

• Bismarck poslal císaři Vilémovi Emžskou depeši, tak vyprovokoval Francii k válce

• Francie byla poražena v bitvě u Sedanu, kde byl Napoleon III. zajat

• V Paříži, kterou obklíčila německá vojska, došlo k revoluci a císař byl svržen

• 18. ledna 1871 bylo v Zrcadlovém sále ve Versailles vyhlášeno sjednocené Německo

• K Severoněmecké konfederaci byly připojeny jižní německé státy

• Francie přišla o Alsasko-Lotrinsko a musela zaplatit vysoké reparace

• Vztahy Francie a Německa se zhoršily, Evropa se začíná dělit na 2 tábory

• V Německu mezitím dochází k ohromnému vývoji hospodářství

• Je zaveden Kulturkampf – snaha vlády o omezení církevní moci

• Zároveň se vláda snaží omezovat sociálně orientované strany

• V roce 1888 nastupuje na trůn císař Vilém II., který odvolává Bismarcka

• Bismarck totiž nepodporoval snahy o zisk kolonií a budování impéria mimo Evropu

• Vilém II. naopak byl militarista a doufal v rozšiřování území Německa v zámoří

• Vnitřní vývoj v Rusku

• Po napoleonských válkách nastala na krátkou dobu v Rusku vlna uvolnění

• To však překazilo povstání Děkabristů, kteří se pokusili svrhnout cara

• V Rusku se objevují anarchistické a socialistické myšlenky; ty inspirují radikály

• Roku 1826 začíná Rusko-perská válka, ve 30. letech je potlačeno polské povstání

• Roku 1853 začíná Krymská válka s Osmanskou říší, kterou Rusko prohraje

• Rusko se tak objevuje v sociální a hospodářské krizi; je donuceno prodat Aljašku Spojeným státům a roku 1861 je zrušeno nevolnictví

• Vzniká podnikatelská vrstva a buržoazie, Rusko se pomalu reformuje

• Alexander II. se snaží Rusko reformovat, Alexander III. zase zavádí rusifikaci

• Roku 1875 nastává další válka mezi Ruskem a Osmanskou říší o vliv na Balkáně

• Španělsko v 19. století

• Po Napoleonských válkách se Španělsko nacházelo v těžké situaci

• Poté, co se na trůn vrátil Ferdinand VII. a nepřijal liberální ústavu (1812), se zhoršil vztah Španělska a jeho kolonií v Jižní Americe

• Ty vyhlásily nezávislost a do roku 1830 se všechny, s výjimkou Kuby a Filipín, staly nezávislými na Španělsku

• Roku 1819 muselo Španělsko prodat oblast Floridy Spojeným státům

• 1. 1. 1820 dochází ve Španělsku ke vzpouře Rafaela de Riego, velitele armád. pluku

• Ten zajal krále a donutil ho přijmout ústavu, jeho snahy však byly přerušeny intervencí Svaté Aliance, která opět na trůn dosadila Ferdinanda VII.

• Toto období (1820–1823) se nazývá obdobím První občanské války

• Španělsko ztrácí většinu kolonií, což prohlubuje spory mezi liberály a konzervativci

• 29. září 1833 umírá Ferdinand VII. bez dědice; na trůn usedá jeho dcera Isabela II.

• Tu podporují liberálové a její matka, Marie K. Neapolsko-Sicilská, byla její regentka

• Konzervativci (Karlisté) podporovali nástupnictví Dona Carlose, Ferdinandova bratra

• Spory o nástupnictví vyústily v První karlistickou válku (1833–1839)

• Během ní jsou vydány liberální reformy: zrušení inkvizice (1834), nová ústava (1865)

• Marie se snažila usmířit s konzervativci, tím však ztratila podporu liberálů a dne
  15. 6. 1840 musela abdikovat

• Na její místo byl zvolen generál Espartero; ten však musel roku 1843 také abdikovat

• Proto byla Isabela předčasně prohlášena za zletilou a provdána za F. Bourbonského

• Pozice konzervativců byla oslabena, ve Španělsku došlo k industrializaci

• V 60. letech postihla Španělsko hospodářská krize a roku 1868 byla Isabela svržena

• Regentem se stal Francisco Serrano, ten zachoval monarchii a zavedl novou ústavu

• O španělská trůn však nebyli zájemci, proto byla vyhlášena První republika

• Tomu předcházela Druhá karlistická válka (1846–1849); v níž vyhráli liberálové

• První republika vydržela od roku 1873 do roku 1874, kdy nastala restaurace monarchů

• Na trůn nastoupil Alfons XII., syn Isabely II. (nastoupil na trůn roku 1875)

• Ten ukončil Karlistické války a zavedl v zemi mír

• Vznikl dvoukomorový parlament, byly zrušeny odbory a začala centralizace

• V této době vznikají socialistická a nacionalistická hnutí

• Roku 1885 Alfons umírá na tuberkulózu bezdětný, regentkou je Marie K. Rakouská

• Ta vládne až do roku 1902, kdy byl její syn již plnoletý

• Roku 1898 prohrálo Španělsko Americko-španělskou válku a přišlo o své poslední kolonie Kuba, Filipíny a Portoriko

• Tato prohra (El Disastero) vedla ve Španělsku k období národnostní krize

• Francie po roce 1848

• Roku 1830 byl svržen poslední bourbonský král, Karel X.

• Na trůn usedl Ludvík Karel z dynastie Bourbon-Orléans, vládne do roku 1848

• Jeho vláda skončila Únorovou revolucí roku 1848, kdy byla ve Francii ustanovena prezidentská republika (období II. francouzské republiky)

• Prezidentem se stal Ludvík Napoleon, synovec Napoleona Bonaparta

• Ten si nechal odhlasovat více pravomocí, roku 1851 se stává císařem Napoleonem III.

• Zaniká II. republika a nastává období II. císařství

• Napoleon III. pokračoval v expanzivní politice svého strýce

• Zúčastnil se Krymské války (1853–1856), aby zvýšil mezinárodní prestiž Francie

• V ní Francie (se svými spojenci) vyhrála a stala se ochráncem křesťanů na Balkánu

• Roku 1858 byla vyslána expedice do Vietnamu s cílem upevnění pozice Francie

• Došlo k rozšíření francouzských kolonií do Senegalu, Indočíny, Alžírska a Pacifiku

• V lednu 1862 vojensky podpořil mexické liberály a napadl Mexiko

• Zavedl zde císařství, císařem byl zvolen Maxmilián, bratr Františka Josefa I.

• Francie využila Občanské války v USA; tímto krokem chtěla získat nové kolonie

• 5. května 1862 byla početně silnější francouzská armáda poražena v bitvě u Puebla

• Tento den je dnes státní svátek a zlomový bod v mexickém národním sebeuvědomění

• Roku 1865, po ukončení Občanské války, začaly USA podporovat konzervativce

• Napoleon III. si nechtěl zhoršit vztahy s USA, proto se z Mexika stáhl

• Roku 1867 byli liberálové poraženi a Maxmilián I. Mexický popraven (19. 6. 1867)

• Francouzská intervence v Mexiku byla vojenský úspěch, ale politický propadák

• Roku 1868 byla Isabela II. donucena k abdikaci a byl hledán nový následník trůnu

• Španělsko vybralo prince Leopolda (německého šlechtice), což se nelíbilo Francii

• Kvůli sporům o španělské nástupnictví začala roku 1870 Prusko-francouzská válka

• V ní byla Francie poražena v bitvě u Sedanu a Napoleon III. zajat

• Krátce po porážce došlo v Paříži k revoluci, kdy byl císař Napoleon III. svržen

• Byla ustanovena III. republika, prvním prezidentem se stal Adolphe Thiers

• Francie přišla o Alsasko-Lotrinsko a musela Německu zaplatit tučné reparace

• Ve Francii nastal koncem 19. století technologický a kulturní pokrok (tzv. Zlatý věk)

• Je vybudována Eiffelova věž, staví se železnice, jsou uskutečněny nové vynálezy

• Pokrok se samozřejmě také týká vojenské techniky, použité v První světové válce

• Vývoj ve Velké Británii a jejich koloniích

• Po Americké válce za nezávislost a během Napoleonských válek posílila Velká Británie svou pozici koloniální velmoci, což přispělo k jejímu hospodářskému růstu

• Nastává industrializace, budování kolonií, železnic a svobodného obchodu

• Roku 1867 dochází k reformě volebního systému, volit mohou všichni majitelé půdy

• Ve 40. letech 19. století je vydán obilní zákon (omezení dovozu obilí do VB)

• Je založena Východoindická společnost, VB aktivně vede války o kolonie

• Získává Austrálii, Indii, území v Africe, na Blízkém východě a v Indočíně

• Prosazuje politiku nevměšování se od evropských záležitostí

• Roku 1884 se účastní Berlínské konference, kde je rozdělena sféra vlivů v Africe

• Vede 3 války s Afghánistánem, v nich však prohrává (omezení rozmachu Ruska)

• Mezi lety 1839 a 1841 probíhá První opiová válka, válka s Čínou o vliv nad obchody

• Británie si chtěla udržet obchodní práva v Číně na dovoz a prodej opia

• Tuto válku vyhrává, stejně jako Druhou opiovou válku (1858–1860)

• Na konci 19. století jsou v Jižní Africe objevena ložiska diamantů a drahých kovů

• O tyto území jsou v letech 1899 až 1902 vedeny Búrské války

• Velká Británie bojuje proti Búrům, nizozemským osadníkům

• Británie postupuje velmi brutálně; území získává pod svou kontrolu

• Postupně se formují aliance FR, VB, RU a německy mluvících zemí

• Velká Británie opouští politiku izolace