Otázka 5 – Raný středověk v Evropě

Otázka 5 – Raný středověk v Evropě

• Období od zániku Západořímské říše do cca 11. století

• Období budování Evropy na troskách Římské říše

• Ovlivněno stěhováním národů a šířením křesťanství

• Rozpad Římského impéria a Stěhování národů

• Římská říše pomalu ztrácela území od 3. století našeho letopočtu až do svého rozpadu

• Ekonomika Římské říše byla postavena na dobývání nových území

• Pro uživení téměř 40 milionů obyvatel muselo být obilí dováženo do Evropy ze severní Afriky, což bylo drahé

• Již nebylo možné efektivně spravovat celou říši, proto roku 395 císař Theodosius I. rozdělil říši mezi své dva syny: západ (Flavius Honorius) a východ (Flavius Arcadius)

• Východní část byla hospodářsky i kulturně vyspělejší

• Ve snaze sjednotit různé národy ustanovil Theodosius křesťanství za jedinou víru

• Řím také čelil mnoha nájezdům barbarů ze severu (Keltové, Frankové, Ostrogóti,…)

• Ty se týkaly jen západní části říše, proto bylo hlavním městem určena Ravenna

• Na začátku 5. století začínají nájezdy Hunů a Stěhování národů

• Do střední Evropy se přesouvají Slované, do Anglie Sasové a Jutové (dnešní Dánové) a Vizigóti se přesouvají na území dnešního Bulharska (do Východořímské říše)

• Je s nimi však špatně zacházeno, a tak zahájí válečné tažení, na jehož konci roku 410 dobijí a zpustoší Řím (poprvé za 800 let existence Říma)

• Vandalové jsou mezitím Huny vytlačeny do Galie, z Galie poté do Hispánie

• Z Hispánie se přibližně 80 tisíc Vandalů přesune do Severní Afriky

• Tam dobývají území bývalého Kartága a odtrhávají se od Římské říše (roku 442)

• 2. června 455 stáli Vandalové před hradbami Říma, který 14 dní rabovali

• Na přání papeže Lva I. ušetří obyvatele a město nezapálí

• Roku 476 byl germánským náčelníkem Odoakerem sesazen poslední císař

• Sám se stal první barbarský králem Itálie, čímž titul císař na západě zanikl

• Tím se definitivně rozpadla Západořímská říše a začalo období Středověku

• Šíření křesťanství

• Centrem křesťanské víry se stala města Řím a Konstantinopol

• Právě ve Východořímské říši, později zvané Byzantská, dochází k jeho upevňování

• Roku 529 n. l. je uzavřena Platonova akademie v Athénách císařem Justiniánem

• Později se z Byzance začalo šířit křesťanství ke slovanským kmenům v Evropě

• Došlo k přeložení bible do staroslověnštiny a christianizaci Moravy a Kyjevské Rusi

• Kolem roku 1000 se křesťanství rozšířilo i mezi Vikingy v severní Evropě

• Říše vzniklé na troskách Římské říše

• Během Stěhování národů vznikají barbarské státy, které zakládají Germáni

• V těchto státech je kombinována antická a germánská kultura (příjímání křesťanství)

• V severní oblasti apeninského poloostrova vzniká říše Ostrogótů

• Jejím prvním vládcem byl Theodorich Veliký a hlavním městem byla Ravenna

• Pokusí se o obnovení Římské říše, což se mu však nepovede

• Theodorich zemřel roku 526

• V Pádské nížině byla v polovině 6. století založena Langobardská říše

• Langobardi byli výborní zemědělci a stáli u počátku nevolnictví

• Později říši dobyl Karel Veliký v 2. polovině 8. století

• V oblasti dnešní jižní Francie vznikla Toulousánská říše (aneb říše Vizigótů)

• Založili ji Vizigóti, kteří přišli od Černého moře

• Zasahovala i na území Hispánie a byla vyvrácena Araby na začátku 8. století

• Franská říše

• Roku 482 vznikla na území severní Galie Franská říše (původně spojená knížectví)

• Frankové se dělili na sálské a rytuálšské, byly mezi nimi neshody

• První panovník, Ludvík z Merovejců, se je rozhodl sjednotit vírou (přijal křesťanství)

• Franská říše se dělila na Austrázii (východ, hl. město Remés), Neustrii (sever Francie, hl. město Paříž) a Burbunsko (jih, hl. město Orleans)

• První dynastií byla dynastie Merovejců

• Z vojenských družin vzniká šlechta, šlechta se dělila na germánskou a románskou

• Větší moc však měla germánská šlechta, z níž se tvoří aristokracie

• Dojde k rozdělení území na hrabství s baronem v čele

• Vzniká feudální systém: panovník vlastní půdu a tu pronajímá lidem, není dědičná

• V 6. století vzniká první zákoník: Lex Salica (sepsán mezi lety 507 až 511)

• V důsledku úpadku dynastie Merovejců se k moci dostávali Majordomové

• Majordomové později vytvořili šlechtu, která byla mocnější než král

• Vydávali listiny a zákony, ustavovali úředníky a vedli války ve jménu panovníka

• Jedním z nejvýznamnějších panovníků byl Karel Martel (Martel = kladivo)

• Martel byl majordomus z Austrazie, který 25. 10. 732 porazil v bitvě u Tours Araby

• V listopadu roku 751 se jeho syn, Pipin III. Krátký, stal králem Franské říše

• Pipin III. se stal prvním králem z dynastie Karlovců (751–987)

• Jeho syn, Karel Veliký, se stává králem roku 768

• Prosazoval christianizaci svých poddaných (a to i brutálními metodami)

• Roku 774 porazil Langobardy a stal se jejich králem

• Během své vlády hodně cestoval po své říši, došlo k rozdělení státní správy

• Dal rozdělit říši na hrabství a pohraniční oblasti na marky (obrněné celky)

• I přesto, že sám byl nevzdělaný, zakládal klášterní školy a kláštery

• Dochází k rozkvětu vzdělanosti, umění a stavitelství (Karolínská renesance)

• Vzniklo nové písmo – karolínská minuskula (používána až do 12. století)

• Nové počiny ve stavebnictví dopomohly k vzniku románského slohu

• Románský sloh se snažil dosáhnout kvality a velikost římské architektury

• 25. 12. 800 byl Karel Veliká korunován papežem Lvem III. císařem v Římě

• Karel Veliký se tak stal prvním císařem v Evropě po pádu Římské říše

• Roku 813 nastupuje na trůn Ludvík I. Pobožný, který si podmaňuje Slovany

• Jeho vláda je však nejistá, dochází celkem ke 3 občanským válkám

• Vnuci Karla Velikého, Karel, Ludvík a Lothar, rozdělují říši na 3 části

• 10. 8. 843 je podepsána Verdunská smlouva (rozdělení říše, základ moderních států)

• Vznikl také papežský stát, zpravoval ho sám papež

• Karel Holý získal Francii, Ludvík Němec získal Německo, Lothar získal severní Itálii

• Dynastie Karlovců skončila na konci 10. století nástupem dynastie Kapetovců

• Byzantská říše

• Rozdělením Římské říše roku 395 vznikla Byzantská říše

• Byzantion byla osada na níž byla vybudována Konstantinopol

• Největšího rozmachu dosáhla v 6. století za vlády císaře Justiniána I.

• Tomu se podařilo k říši připojit Itálii, severní Afriku a část Hispánie

• Hlavním zdrojem byl obchod, výroba skla látek

• Justinián dal vybudovat Hagiu Sofiu (chrám moudrosti)

• Zaváděl reformy, které směřovali k centralizované vládě a vyhlásil daňovou reformu

• Roku 532 krvavě potlačil povstání Modrých a Zelených (důvod = zvýšení daní)

• Nepokoje přerušila až morová epidemie (40. léta 6. století)

• Justinián sepsal corpus iuris civilis (zákoník platný po další staletí)

• Nastává odklon v architektuře a umění (ikony, dřevěné umění)

• Roku 529 jsou uzavřeny antické školy, vzdělání přebírá církev (odklon od antiky)

• Nastávají spory o původu Ježíše, které v 11. století vedou k Velkému schizma

• Z Byzance se křesťanství šíří mezi Slovany (Velká Morava, Kyjevská Rus)

• V 7. století, za vlády Heraklia, byla přijata řečtiny za oficiální jazyk

• V 8. století dojde ke ztrátě území způsobené rozmachem Islámu

• V reakci na to začíná v 8. a později v na začátku 9. století období ikonoborectví

• Byly odstraňovány náboženské obrazy, které byly reakcí na neúspěch vojen. operací

• Docházelo k nájezdům Slovanů a Avarů, později Peršanů a Tatarů

• Došlo k vojenské reformě (1. thématická reforma = majitelé půdy ji musí bránit)

• Byl zaveden systém pronií; vojen. služba za pronájem půdy či rekrutace poddaných

• 26. 8. 1071 bylo byzantské vojsko poraženo v bitvě u Mantzikerdu seldžuckými Turky

• Následoval úpadek Byzance, který pokračoval až do dobytí Konstantinopole

• Po dobytí Byzance převzalo Rusko byzantskou kulturu a roly v Evropě

• Vikingové

• Vikingové byli Germáni žijící v Dánsku a Skandinávii (věřili v Germánské bohy)

• Slovo „Vik“ znamená válečné či loupežné tažení

• Kvůli bažinatému prostředí byli oddělení od zbytku Evropy

• Roku 790 započali vikingské cesty (populační nárůst a nedostatek orné půdy)

• Pluli na „Veslicích“ po moři i po splavných řekách (Seina, Labe, Temže, Něva,…)

• Dostali se do Francie, Anglie, Ruska, Itálie, Španělska i Německa

• Vydávali se i přes oceán, pluli kolem severoatlantických ostrovů (Faerské ostrovy)

• 861 n. l. – norský mořeplavec Naddaðr objevil Island

• 985 n. l. – Erik Rudý objevil a pojmenoval Grónsko (snaha o přilákání osadníků)

• (9. 10) 1000 n. l. – Leif Eriksson (syn Erika Rudého) připlul do Severní Ameriky

• Podle archeologických nálezů připlul nejspíše na Newfoundland

• Zvyky vikingů v Rusku na Volze popsal arabský cestovatel Iben Farlán

• Ve východní Evropě se pro ně vžil název „Rusové“ (pro jejich rudé vlasy)

• Vikingské cesty skončili kolem roku 1100 po přijetí křesťanství

• 1107 až 1110 probíhala Norská křížová výprava (do Palestiny)