Otázka 27 – Poválečný vývoj v ČSR

Otázka 27 – Poválečný vývoj v ČSR

• Období od konce Druhé světové války do 50. let 20. století

• Zahrnuje období 3. republiky a nástup komunismu v Československu

• Protektorát

• 30. září 1938 – na Mnichovské konferenci jsou Sudety „odevzdány“ Třetí říši

• Češi musí pohraničí vyklidit, nemovitosti a infrastruktura musí zůstat neporušené

• V ČSR nastává hospodářská, národnostní a migrační krize (vnitrostátní)

• 14. březen 1939 – vyhlášení samostatného Slovenského štátu, Jozef Tiso prezidentem

• 15. březen 1939 – Hácha odjíždí za Hitlerem, je donucen vyhlásit protektorát

• 16. března 1939 – je vyhlášen Protektorát Čechy a Morava

• Začíná působit odboj a exilová vláda (Londýn – Beneš, Moskva – Gottwald)

• Nastává období zatýkání, první transporty Židů a nepohodlných osob

• 17. listopad 1939 – po protestech za památku Jana Opletala jsou zavřeny české VŠ

• Situace v Protektorátu není pro Hitlera uspokojivá, protektorem je jmenován Heydrich

• Je vyhlášeno stanné právo a utužení poměrů v Protektorátu

• 27. květen 1942 – parašutisté Gabčík a Kubiš spáchají atentát na R. Heydricha

• 4. červen 1942 – Reinhard Heydrich umírá v Praze na následky zásahu granátem

• V Protektorátu nastává období Heydrichiády, pronásledování odbojářů/atentátníků

• 10. červen 1942 – dochází k vyhlazení Lidic; ty jsou srovnány se zemí, 340 obětí

• Akce odboje byly až do konce války omezeny

• Pražské povstání

• V květnu 1945 bylo jasné, že válka brzy skončí

• V Praze panoval neklid a strach z možnosti bojů (podporováno zvěstmi z dalších měst)

• Praha byla poslední neosvobozené (velké) město v Evropě

• 1. května 1945 začalo Pražské povstání

• Celkem se ho účastnilo 130 tisíc osob + 14 tisíc partyzánů + Vlasovci

• Pražské povstání bylo vyvoláno smrtí Adolfa Hitlera a postupem Rudé armády

• Ta se koncem dubna dostala na Moravu

• Snahou bylo vyhnání Němců, osvobození ČSL a omezení válečných škod

• Povstání začalo 1. května v Přerově, následně v Olomouci

• 2. května povstání vypuklo v Nymburku, Poděbradech a Chlumci

• Dále se povstání přesunulo do menších obcí; byly odstraňovány něm. cedule a tabule

• 5. května nastalo povstání v Praze; hlavní roli hrál český rozhlas

• Nastal boj o český rozhlas, k jeho obraně byli povolání četníci

• Zprávy o povstání se dostaly do Londýna a Moskvy, postup Američanů byl zamítnut

• V noci za 5. a 6. května začalo stavění barikád

• 6. května přijíždí do Prahy Ruská osvobozenecká armáda, bojuje proti Němcům

• ROA nebo Vlasovci, byla kolaborační armáda tvořená dezertéry z Rudé armády

• Osvobozují západ Prahy, 7. května však museli opustit Prahu (na popud Stalina)

• 7. května se také vzdává Německá armáda a do Prahy je vyslána Rudá armáda

• 8. května kapituluje maršál Schoder a Němci opouští Prahu

• 9. května 1945 přijíždí Rudá armáda do Prahy, některé boje pokračují až do 12. května

• 9. května 1945 v 9:00 vyhlašuje maršál Koněv úplné osvobození Prahy

• Snahy o znovuobnovení Československa

• Roku 1943 byl navázán kontakt mezi západním a východním exilovým centrem

• Beneš se setkává se Stalinem a Gottwaldem v Moskvě, společně plánují obnovu ČSR

• V roce 1943 proběhla Teheránská konference, jednání o otevření západní fronty

• Tím se SSSR definitivně vložila do poválečného uspořádání Evropy

• 5. dubna 1945 byl v Košicích schválen Košický vládní program

• V něm bylo schváleno zakázání některých stran a znárodnění velkých podniků

• V druhé polovině července 1945 probíhala Postupimská konference

• Hlavním programem této konference bylo poválečné uspořádání Německa a Evropy

• Byla rozdělena sféra vlivu a byl představen Maršálův plán (ČSSR muselo odmítnout)

• Na Postupimské konferenci byl také naplánován odsun Německého obyvatelstva

• Odsun měl probíhat především v Československu a Polsku

• Rudá armáda „osvobodila“ Slovensko a východ Česka, Američané západ Čech

• Po válce SSSR zabralo Podkarpatskou Rus a doly v Jáchymově (těžba uranu)

• Došlo k znárodnění velkých podniků a zákazu Agrární strany

• Hlavním důvodem zrušení Agrární strany bylo převzetí voličů pro komunisty

• Česko-německá otázka

• 7. května 1945 byl v Remeši podepsán akt o bezpodmínečné kapitulaci Německa

• 9. května 1945 dorazila do Prahy Rudá armáda (podle SSSR konec války v Evropě)

• Po válce se začala řešit česko-německá otázka: otázka vztahů Němců a Čechů

• Bylo rozhodnuto o odsunu přibližně 3 milionů Němců do Německa a Rakouska

• Již od poloviny května probíhal tzv. Divoký odsun – neorganizované vysidlování německých obyvatel z pohraničních oblastí

• Divoký odsun se nesl ve stylu „oko za oko, zub za zub“

• Byl doprovázen pogromy a masakry: Ústecký masakr, Brněnský pochod smrti,…

• Divoký odsun pokračoval až do podzimu 1945, kdy byl Benešovým dekretem vyhlášen tzv. Organizovaný odsun

• Benešovy dekrety platily od listopadu 1945

• Zároveň s odsunem Němců probíhal odsun Maďarů ze Slovenska

• Odsun byl ukončen v roce 1946

• Nástup komunismu

• Roku 1946 proběhly v ČSR volby; vyhrála KSČ (93/300 mandátů)

• KSČ vyhrálo v Česku, na Slovensku vyhrály demokratické strany

• Premiérem se stal Klement Gottwald a prezidentem se stal Edvard Beneš

• V tom samém roce varuje Churchill před nástupem totality ve východ. Evropě

• Komunisté začínají dosazovat své lidi do důležitých pozic

• Na podzim roku 1947 došlo k Mostecké aféře

• Do sjezdu Národních socialistů se vetřeli komunisté a provokovali k násilným akcím

• V záři 1947 došlo ke Krčmaňské aféře – 3 členům vlády (J. Masaryk, P. Drtina,

• P. Zenkl) byly zaslány balíčky s výbušninami

• Vyšetřování vedlo na Olomoucko, kde byl nalezen komunistický sklad zbraní

• V roce 1947 je ČSR donuceno odmítnout Maršálův plán

• Počátkem roku 1948 se situace začala vyhrocovat

• V reakci na dění v ČSR podali demokratičtí poslanci demisi (zatím menšina)

• Doufali, že prezident vládu rozpustí a budou vyhlášeny nové volby

• Touto snahou reagovali také na dění v dalších zemích východního bloku

• K demisi se nepřipojili národní socialisté, ti váhali

• 21. února probíhají ve velkých městech demonstrace za podporu komunistů

• 23. února se konala studentská demonstrace za podporu prezidenta

• Na 24. února je naplánována generální stávka za podporu komunistů (2,5 mil. lidí)

• V reakci na dění se k demisi přidali i národ. soc., celkem podalo demisi 14 poslanců

• Dne 25. února přijíždí k prezidentu Benešovi Gottwald, Zápotocký a Nosek

• Ti prezidenta přesvědčí, aby demisi přijal, Gottwald poté doplnil poslance komunisty

• Gottwald poté odjel na Václavském náměstí, kde vyhlásil vítězství komunistů („Právě se vracím z Hradu,…“), následně promluvil i na dalších místech v Praze

• Politické procesy

• Po „Vítězném únoru“ nastává v ČSR období politických procesů

• Těm předcházela „sebevražda“ Jana Masaryka; ten byl 10. 3. 1948 nalezen mrtev

• Případ byl prohlášen za sebevraždu, původní kriminalisté byli odsouzeni a uvězněni

• Začíná budování kultu osobnosti Stalina, Gottwalda a Slánského

• První politické procesy začínají v roce 1949 v reakci na vymanění se Jugoslávie ze sféry vlivu Stalina (Jugoslávie zůstala i tak komunistická, režim tam byl ale mírnější)

• Mezi prvními jsou provedeny procesy s členy armády (Heliodor Píka, gen. z SSSR)

• Píka byl odsouzen, jelikož byl svědkem dění ve stalinistickém Sovětském svazu

• Mimo něj byli odsouzeni britští letci a vojáci, kteří bojovali na straně USA a Británie

• Dále byly vedeny procesy s vrcholnými politiky (Milada Horáková, Jan Buchal,…)

• Tyto procesy byly vedeny s představiteli soci demokratů, Lidové strany či národ. soc.

• S politiky byly vykonstruovány megaprocesy po vzoru SSSR

• V ostatních zemích Východního bloku tyto procesy již proběhly

• V ČSR byly také snahy o potlačení pozůstatků vlivu z dob První republiky

• Procesy s politickými vězni byly provázeny masivní kampaní (dětské dopisy, petice,..)

• Zároveň byly poslány stovky dopisů za propuštění vězňů (Einstein, Churchill,…)

• Největší proces s Miladou Horákovou skončil trestem smrti (popravena 27. 6. 1950)

• Mezi lety 1950 až 1952 byly dále vedeny procesy s duchovními a inteligencí

• Mnozí z odsouzených byly perzekuovány už nacisty během Protektorátu

• V předposlední vlně procesů došlo k perzekucím sportovcům (českosloven. hokejisté)

• Poslední série procesů byla vedena proti „zrádci z řad komunistické strany“

• Nejznámějším z těchto procesů byl proces s Rudolfem Slánským

• Rudolf Slánský byl druhý nejvýše postavený muž v tehdejší KSČ

• Spolu s Gottwaldem rozhodli o většině politických procesů a osudech odsouzených

• Na konci 50. let 20. století vstoupil stát Izrael do americké sféry vlivu

• V reakci na to zaujal SSSR (a východní blok) antisionistickou politiku

• Z řad KSČ byli vybráni židovští politici, mezi nimi byl i Slánský

• Slánský byl spolu s dalšími 11 odsouzen za zradu a roku 1953 byl popraven

• Po procesu se Slánským nastalo uklidnění situace a doba politických procesů ustala

• 5. března 1953 zemřel Josif Stalin a 14. března 1953 zemřel Klement Gottwald

• Během politických procesů v ČSR bylo odsouzeno k smrti přes 240 lidí, přes 200 tisíc lidí bylo odsouzeno k odnětí svobody či nuceným pracím

• Kromě SSSR a Albánie byly tyto procesy nejhorší v celém východním bloku

• Další tisíce lidí opustily Československo