Principát- krize říše ve 3

Principát- krize říše ve 3. století

• počátky krize římského Impéria se objevily v době vlády Marka Aurelia (161 – 180)

• římské vojsko muselo čelit náporu Parthů v Sýrii

• nutné povolat část legií od Dunaje a Rýna

• vojáci s sebou zpět přinesli zhoubný mor

Markomanské války

• na dunajskou hranici útočily germánské a sarmatské kmeny

• čelné postavení: Markomani → markomanské války (166-181)

• v počáteční fázi nebyli Římané schopni zabránit pronikání početných útočníků a pustošení římského území

• válka a mor → pokles zemědělské výroby, znehodnocování měny a úpadek obchodu mezi jednotlivými částmi říše

• vzpoura uvnitř říše- povstání tzv. búkolů (pastevců) v deltě Nilu v Egyptě vyvoláno tíživou soc. situací

• M. Aurelius musel do vojska přijímat otroky a v dražbě rozprodal část císařského majetku

• válečné operace na území nepřítele- boje na Slovensku (nápis na skále trenčínského hradu)

• úspěšnou ofenzívu řím. legií přerušila císařova smrt ve Vindoboně

• jeho syn Commodus se zadunajskými kmeny uzavřel mírovou smlouvu

Severovská dynastie (až do roku 235)

• Commodus byl opakem svého otce

→ jeden z nejhorších císařů, nedbal na názory senátorů, pronásledoval nejen nepřátele, ale i členy rodiny

• Septimius Severus (193-211)

→ zakladatel dynastie

• poměry v říši se uklidnily a některé oblasti např. severní Afrika zažily hospodářský rozkvět

• Severus věnoval pozornost armádě, jejíž vliv stoupl

• ve státní správě i ve vojsku se opíral o jezdce

Sásánovská říše

• nebezpečí na V hranici → perský velmož Ardašír z rodu Sásánova svrhl posledního parthského krále a stal se zakladatelem novoperské= sásánovské říše

• králové převzali titul král králů

• dobyvačná politika → nebezpečný soupeř Říma

• Peršané také činili nárok na světovládu

• s Římany vedli vyčerpávající boje

• r.260 upadl do perského zajetí císař Valerianus

Vláda vojenských císařů

• Valerianus vládl v době hluboké krize římského impéria (235-284)

→ vojenská anarchie, vláda vojenských císařů

• armáda určovala politické osudy země

• vojska v jednotlivých oblastech sledovala své zájmy a provolávala za císaře své velitele

• často proti sobě několik císařů- vláda neměla dlouhého trvání

• za Gallienovy vlády (235-268) se impérium dočasně rozpadlo

→ na Z se oddělilo galské císařství, na V královna Zénobiá sídlila v Palmýře

• útoky Kvádů, Gótů, Vandalů, Sarmatů, Herulů, Burgundů a dalších na dunajské hranici

• útočníci pustošili území → hospodářský úpadek

• jednota říše obnovena za Aureliana (270-275)- získal zpět kontrolu na V oblastmi i Gálií

• snažil se posílit otřesenou vážnost císařské moci a zabránit dalším uzurpacím tím, že se pokusil prosadit kult boha Slunce za hl. božstvo říše

• armáda z provenciálního obyvatelstva

• prosazovali se v ní schopní důstojníci, mohli dosáhnout vysokého postavení

• reforma obrany říše- císař Gallienus