Otázka 9 – Reformace v Evropě

V březnu 1420 vyhlásil papež křížovou výpravu proti husitům (30 tisíc vojáků)

Ta byla poražena husity pod velením Jana Žižky v bitvě na Vítkově (14. 7. 1421)

Výprava byla záhy rozpuštěna poté, co se Zikmund dal korunovat Českým králem

1. listopadu 1420 byl Zikmund opět poražen v bitvě pod Vyšehradem

Husité se poté zmocnili Vyšehradu i Pražského hradu (1421)

Tím i druhá křížová výprava skončila neúspěchem a Zikmund utíká na Moravu

Byl svolán Čáslavský sněm, kde byla zvolena zemská vláda (nevydržela dlouho)

Na přelomu let 1422 a 1423 se Jan Žižka přidal k orebskému svazu

Vybudoval stálou armádu a vedl boj proti katolíkům a umírněným husitům

7. června 1424 porazil Žižka v bitvě u Malešova katolíky a Pražany

Žižka chtěl táhnout na Prahu, ale jeho záměry přerušilo husitské tažení na Moravu

V něm, 11. října 1424, Žitka umírá v bitvě u Přibyslavi (bojoval úplně slepý)

Po jeho smrti došlo k sjednocení všech husitů a začaly tzv. spanilé jízdy (drancování)

Novým vůdcem se stal Prokop Holý, pod jehož velením byly odraženy další vpády

1426 – poražení Sasů před Ústím nad Labem, 1427 – poražení křížové výpravy u Tachova, srpem 1431 – úprk křižáckého vojska u Domažlic (utekli před hus. zpěvem)

Roku 1433 přijela husitská delegace na koncil konaný v Basileji

Jednání však nebyla úspěšná, což vedlo k dalšímu rozkolu mezi husity

Došlo k rozdělení husitů na umírněné (smír) a radikální (boj do úplného konce)

Rozkol byl nakonec vyřešen 30. května 1434 v bitvě u Lipan, kdy umírnění husité a katolická vojska porazila radikální husity (v této bitvě padl i Prokop Holý)

V červenci 1436 byla v Jihlavě vyhlášena Basilejská kompaktáta

Ta povolovala příjímání podobojí a v omezené formě i čtyři pražské články

Později byl také Zikmund uznán za Českého krále (výjimka: nejradikálnější husité)

Basilejská kompaktáta potvrdil i Kutnohorský náboženský mír z roku 1485

Ten, spolu s pozdějšími Lutherovými myšlenkami, upevnil husitství v Čechách

Poslední odpor husitů se odehrál na hradě Sion, který držel Jan Roháč z Dubé

Roháč hrad držel až do roku 1437, kdy byl dobyt a Roháč byl popraven

Luteránství a reformace

Martin Luther byl německý augustiánský mnich z Eislebenu (kde také zemřel)

Původně studoval právo a filozofii, avšak po smrtelném incidentu vstoupil do kláštera

Ostře kritizoval prodej odpustků a rozpory mezi Biblí a jednáním církve

31. října 1517 přibil na vrata kostela ve Wittenbergu 95 tezí (začátek reformace)

V nich kritizuje prodej odpustků, stav církve a celibát (později se sám ožení)

Byla na něj uvalena klatba, proto se uchýlí do Saska ke kurfiřtovi Fridrichu III.

Ten Lutherovo učení od počátku podporoval, stejně jako další šlechtici

U něj Luther překládá Bibli do němčiny, což se stane základem spisovné němčiny

Ve 20. letech 16. století propukne Selská válka (vzpoura sedláků, podpora Luthera)

Vzpoura byla potlačena a sedláci poraženi

Mezi lety 1546 a 1547 probíhala Šmalkaldská válka, kdy proti sobě bojovali císař Karel V. a protestantská šlechta.

Karel sice vyhrál, ale reformované učení se šířilo dál

Proto byl v roce 1555 donucen vydal Augšpurský mír (povolení reformované církve)

K prosazení reformace pomohly i nájezdy Turků na Svatou říši římskou

Karel V. po této „porážce“ odstoupil roku 1556 z politického života

Rysy luteránství: zrušení odpustků, zrušení celibátu, deinstitucionalizace církve

Reakcí katolické církve na reformaci bylo svolání koncilu v Tridentu (1545–1563)

Došlo ke zrušení prodeje odpustků, založení Baroka a ustanovení Sedmi svátostí

Roku 1540 také vzniká Jezuitský řád, který má na starosti vzdělání

Kalvinismus

Jan Kalvín byl francouzský teolog a významný představitel reformace

Původně vycházel z Lutherových myšlenek, později se od nich odlišil

Kvůli svým názorům odešel z Francie do Švýcarska

V roce 1536 zveřejnil v Basileji hlavní zásady svého učení, které je založeno na myšlence předurčení (Bůh už ví, kdo je určen ke spasení a kdo k zatracení)

Hlavním úkolem člověka byla práce a podnikání, člověk se musí vyhýbat zábavě

Jeho myšlenky našli podporu u podnikavého měšťanstva a šlechty

Své myšlenky v praxi prosadil v Ženevě: zrušení zábavy, zákaz zdobení (základ pro švýcarské hodinářství), zavedení konzistorů (kontrolovali soukromý život věřících)

V Ženevě a ve Francii si kalvinisté říkají Hugenoti, v Anglii zase Puritáni

Přívrženci Kalvínova učení se později stali misionáři v Americe

Hugenotské války

Jednalo se o sérii nábožensky motivovaných válek odehrávajících se ve Francii

Vyvolala je série reforem na počátku 16. století.

Trvaly od března 1562 do dubna 1598 jako konflikt mezi katolíky a protestanty

Ve 20. letech 16. století pronikalo do Francie luteránské a kalvínské učení

Francouzská vláda se snažila nové myšlenky potlačovat

Nejvlivnější byly kalvínské myšlenky, které se uchytily v jižní Francii

Kalvinisté na vysokých pozicích si říkali Hugenoti (pozdější označení protestantů)

Roku 1534 vládne ve Francii František I., ten zavedl perzekuce proti protestantům

V roce 1547 nastupuje na trůn jeho syn, Jindřich II. který zakládá „Hořící komoru“

Hořící komora = instituce pro potlačování protestanství ve Francii

Roku 1559 nastupuje na trůn František II., manžel Marie Stuartovny

Touto dobou mu bylo 15 let, proto za něj vládli regenti – Guisové

Ti nadále pokračovali v perzekucích

Roku 1560 František umírá bezdětný a nastupuje jeho bratr Karel IX

V této době mu bylo 10 let, vlády se ujala jeho matka Kateřina Medicejská

Tím Guisové přišli o moc

Francie se mezitím rozdělila na dva tábory – katolíky a hugenoty, tyto tábory byly podporovány významnými šlechtickými rody, které bojovali o moc

Roku 1562 byl ediktem ze Saint-Germain povoleno protestantské náboženství

V tom samém roce došlo k masakru Hugenotů ve Wassy (březen 1562, 32 obětí)

Násilí proti Hugenotům se rozšířilo a v březnu 1562 začala První hugenotská válka

První 3 války trvaly do roku 1570, 3. válka byla krvavější než 2 předešlé

18. 8. 1572 proběhla svatba Jindřicha Navarského a královy sestry (zpečetění míru)

V noci z 23. na 24. srpna došlo k Masakru noci Bartolomějské (20 tisíc obětí)

Jednalo se o vraždění Hugenotů, kteří se sjeli na svatbu

Jindřich Navarský, který byl hugenot, konvertoval na katolickou víru

Začala 4. hugenotská válka (1572-1573), 5. válka začala roku 1574

Tou dobou zemřel král Karel a na trůn opět nastupuje jeho matka, K. Medicejská

22. únor 1574 – korunovace Jindřicha III (předtím král Polska, poslední z rodu Valois)

1584 – umírá králův bratr František, poslední mužská potomek

1589 – Jindřich III. zabit bezdětný a panovníkem se stává Jindřich Navarský (švagr)

Jindřich Navarský byl poslední vzdálený mužský člen královské rodiny

Roku 1594 se Jindřich Navarský stává králem Jindřichem IV. a povoluje protestantské náboženství Ediktem Nantským (zároveň nastupuje na trůn dynastie Bourbonů)

Reformy v Anglii

Reformy v Anglii navazovaly na reformy, které se odehrávaly v Evropě

Nejdůležitější reformací v Anglii byl vznik Anglikánské církve roku 1534

Tu založil sám Jindřich VIII. Tudor, čím nastal odklon od katolictví a papeže

Tato církev byla ovlivněna učením Luthera, nejvyšším hlavou církve je panovník (cézaropapismus) a nejvyšším církevním představitelem je arcibiskup z Canterbury

V Anglii tak vznikla další odnož protestantské církve (vedle puritánů a dalších)

Za vlády Eduarda VI. došlo k zpřísnění církve, za Alžběty zase k zmírnění

Anglikánská církev je státním náboženstvím od roku 1688