Principát- rozmach impéria v 1

Správa impéria

• pevná administrativa na císařském dvoře

• kanceláře např. přijímala žádosti a stížnosti adresované císaři, jiná jeho jménem odpovídala nebo připravovala císařovy projevy

• soudní záležitosti a správa císařského majetku

• výsadní postavení měla Itálie

• základní správní jednotky města- kolonie a municipia s volenou samosprávou

• samostatné postavení Řím, spravovaný městským prefektem

• ostatní říšské území rozděleno na provincie

• provinciální obyvatelstvo podléhalo daním a nemělo římské občanství

• během principátu přibýval počet obyvatel v provinciích

• poté jim bylo občanství v rostoucí míře přiznáváno

• získávali ho zejména představitelé místní aristokracie a vlivní předáci měst

• vojenští vysloužilci z pomocných jednotek= auxilaria taky zvyšovali počet obyvatel

• římská státní správa v provinciích zajišťovala vojenskou bezpečnost, soudní rozhodování a dohled nad vybíráním daní

• města- správní střediska jednotlivých oblastí

• 3 typy měst- kolonie, municipia a neřímská města

• zakládání kolonií pomáhalo řešit sociální problémy- půda i pro veterány a chudé občany

• většina měst v říši- třetí skupina, neměla občanské právo a musela platit daně

Romanizace

• Ve východní polovině říše úředním jazykem řečtina

• v západních provincií latina- základem moderních románských jazyků

• do provincií ji přinesli obyvatelé Itálie, přicházelijako vojáci, úředníci, obchodníci, řemeslníci a kolonisté

• s latinou se šířila i římská kultura a náboženství

• horní vrstvy se ochotně přizpůsobovaly římskému životnímu stylu

• lidé z nižších vrstev byli často ovlivnění římským způsobem života službou v armádě

• proces postupného převládání římského vlivu v Z polovině říše= romanizace

• jejími ohnisky byla města

Obyvatelstvo impéria

• početné obyvatelstvo římského Impéria (50 až 80 milionů lidí) tvořilo velice různorodý celek

• vedle rozdílu v etnické příslušnosti, kulturní úrovni a podobně záviselo odlišné postavení jednotlivých skupin římského obyvatelstva zejména na výši majetku, ale i na právním postavení

• na vrcholu společenské hierarchie 3 stavy nejbohatších obyvatel impéria

  • senátoři, jezdci a dekurioni (ev. kuriálové)

• příslušníci senátorského stavu museli mít majetek ve výši nejméně 1 200 000 sesterciů ( 1 sestercius = necelý jeden gram stříbra) a od svého okolí se odlišovali na první pohled červenými střevíci a širokým červeným pruhem na tunice

• hospodářský základ jejich postavení tvořil pozemkový majetek

• senátoři- velitelé legií, ale poskytovaly i bohaté dary na výstavbu veřejných budov či podporovali sociálně slabší vrstvy

• příslušnost k senátorské stavu byla dědičná, nové senátory vybíral císař