Principát- rozmach impéria v 1
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Správa impéria
-
pevná administrativa na císařském dvoře
-
kanceláře např. přijímala žádosti a stížnosti adresované císaři, jiná jeho jménem odpovídala nebo připravovala císařovy projevy
-
soudní záležitosti a správa císařského majetku
-
výsadní postavení měla Itálie
-
základní správní jednotky města- kolonie a municipia s volenou samosprávou
-
samostatné postavení Řím, spravovaný městským prefektem
-
ostatní říšské území rozděleno na provincie
-
provinciální obyvatelstvo podléhalo daním a nemělo římské občanství
-
během principátu přibýval počet obyvatel v provinciích
-
poté jim bylo občanství v rostoucí míře přiznáváno
-
získávali ho zejména představitelé místní aristokracie a vlivní předáci měst
-
vojenští vysloužilci z pomocných jednotek= auxilaria taky zvyšovali počet obyvatel
-
římská státní správa v provinciích zajišťovala vojenskou bezpečnost, soudní rozhodování a dohled nad vybíráním daní
-
města- správní střediska jednotlivých oblastí
-
3 typy měst- kolonie, municipia a neřímská města
-
zakládání kolonií pomáhalo řešit sociální problémy- půda i pro veterány a chudé občany
-
většina měst v říši- třetí skupina, neměla občanské právo a musela platit daně
Romanizace
-
Ve východní polovině říše úředním jazykem řečtina
-
v západních provincií latina- základem moderních románských jazyků
-
do provincií ji přinesli obyvatelé Itálie, přicházelijako vojáci, úředníci, obchodníci, řemeslníci a kolonisté
-
s latinou se šířila i římská kultura a náboženství
-
horní vrstvy se ochotně přizpůsobovaly římskému životnímu stylu
-
lidé z nižších vrstev byli často ovlivnění římským způsobem života službou v armádě
-
proces postupného převládání římského vlivu v Z polovině říše= romanizace
-
jejími ohnisky byla města
Obyvatelstvo impéria
-
početné obyvatelstvo římského Impéria (50 až 80 milionů lidí) tvořilo velice různorodý celek
-
vedle rozdílu v etnické příslušnosti, kulturní úrovni a podobně záviselo odlišné postavení jednotlivých skupin římského obyvatelstva zejména na výši majetku, ale i na právním postavení
-
na vrcholu společenské hierarchie 3 stavy nejbohatších obyvatel impéria
-
senátoři, jezdci a dekurioni (ev. kuriálové)
-
-
příslušníci senátorského stavu museli mít majetek ve výši nejméně 1 200 000 sesterciů ( 1 sestercius = necelý jeden gram stříbra) a od svého okolí se odlišovali na první pohled červenými střevíci a širokým červeným pruhem na tunice
-
hospodářský základ jejich postavení tvořil pozemkový majetek
-
senátoři- velitelé legií, ale poskytovaly i bohaté dary na výstavbu veřejných budov či podporovali sociálně slabší vrstvy
-
příslušnost k senátorské stavu byla dědičná, nové senátory vybíral císař