SSSR po 2. světové válce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Spory s USA:
Poté, co Sověti sestrojili jadernou bombu, se pro USA stali nebezpečnými. Zostřily se tak vzájemné antipatie. V obou zemích vznikly rozsáhlé sítě špionů.
Postupně se začaly objevovat další rozpory (například Korea), které zasely sémě studené války.
Svět se stal bipolárním; vznikly dvě sféry vlivu, sovětská a americká.
Vláda Chruščova:
Po smrti Josifa Stalina se k moci dostal Nikita Chruščov.
Období jistého uvolňování režimu - rehabilitování mnohých obětí Stalinových čistek, objev svobodnějších proudů v umění.
Stále však zůstala cenzura a docházelo k porušování lidských práv.
V únoru 1956 byl novým sovětským vedením odsouzen kult osobnosti Josifa Stalina, jeho spolupracovníků a připomněl zločiny, které se v této době udály.
Začátek období destalinizace (a to i v zemích se SSSR spřízněných) – odstraňování soch a dalších názvů připomínajících tohoto diktátora.
Úspěchy: Vyslání prvního člověka do vesmíru a kosmický program vůbec.
Rozvoj jaderné energetiky, spolu se zbrojním průmyslem.
Vzrůst průmyslové výroby.
Vybudování milionů nových panelových domů.
Neúspěchy: Ukončená spolupráce s ČLR.
Kubánská raketová krize (1962) svět na pokraj jaderné války.
Zhoršené vztahy s Albánií.
Plán reorganizace zemědělství (skončil zmatkem).
Vznik nezávislé Jugoslávie, která odmítala se SSSR spolupracovat.
Vláda Brežněva 1964–1982:
Ze začátku vysoký hospodářský růst a stoupající prosperita.
Následně čelil oslabený Sovětský svaz sociální, politické a hospodářské stagnaci.
,,Doba stagnace’’
Vzhledem k velkému vojenskému budování v 60. letech se Sovětský svaz dokázal během Brežněvovy vlády upevnit jako velmoc.
Růst průmyslové výroby (v těžkém průmyslu i spotřebním zboží). Budování nových bytů a zakládání nových měst. Pozvolně rostly mzdy a zvyšovala se životní úroveň obyvatelstva.
Propagandě nahrála ropná krize, která v roce 1973 zasadila západním ekonomikám citelnou ránu a naopak SSSR jako významnému producentovi ropy významně pomohla, i neúspěch USA ve Vietnamské válce, kdy byl Jižní Vietnam, podporovaný právě Američany, dobyt severovietnamskými silami.
Reformní dění v ČSSR (liberálnější režim vzbudil v sovětském vedení obavy. V noci z 20. na 21. srpna proto zemi obsadila vojska Varšavské smlouvy, následně začala normalizace.).
Přijetí nové ústavy (zde bylo zakotveno naplnění diktatury proletariátu a zachováno právo svazových republik na nezávislost, což hrálo velký význam později při rozpadu země).
V čele 1982–1991:
Po smrti Brežněva nastoupil do funkce předsedy Nejvyššího sovětu Jurij Andropov.
Poté Konstantin Černěnko.
V březnu 1985 byl vybrán tehdy poměrně mladý Michail Gorbačov, ve víře, že přinese změnu.
Následně se chopil moci Boris Jelcin.